Eleanor se má vážně skvěle

Eleanor Oliphantová má okolo třiceti, žije v Glasgow, pracuje jako účetní, víkendy tráví s flaškou vodky a říká, že se má skvěle. Je svérázná nejen pro svou jizvu na tváři, ale hlavně pro své chování a styl oblékání, kdy chodí do práce a na nákup (protože jinde nechodí) v kožené vestě a s taškou na kolečkách a je naprostý introvert a asociál. Což se začne měnit, když se v práci seznámí s IT technikem Raymondem a stanou se z nich přátelé. Kniha se četla výborně a někdy se člověk nad Eleanor i pousměje, ale za jejím zvláštním chováním lze tušit, že má nějaký smutný důvod. Je to krásný příběh o přátelství, citlivosti a obyčejném životě. Jako přesah knihy vidím téma deprese a alkoholismu a zdůraznění léčby a taky to, že kdo nám připadá jako podivín, ten může mít zvláštní život a těžkou minulost. Opravdu výborná kniha, která se četla skvěle.

Eleanor Oliphantová, originální postavička, která žije sama, pracuje jako účetní, víkendy tráví s lahví vodky a je jí úplně jedno, co si ostatní myslí. Když se seznámí s kolegou Raymondem, začíná ji docházet, že by se měla chovat asi trochu jinak a pomalu vystupuje ze své ulity.

Tak tento příběh mě pohltil u prvních řádků, knihu jsem už neodložila a přečetla ji na jeden zátah. Potřebovala jsem vědět co bude dál, co se z toho „vyklube“. Eleanor je opravdu zvláštní, ale byla mi sympatická a dokázala jsem se do ní, i přes její podivné chování, vcítit. Obecně mám v knihách ráda různé podivíny a zvláštní osůbky.

Celý příběh je smutný i vtipný, ale hlavně je velmi dojemný, U čtení jsem se musela usmívat, ale i nějaká ta slzička ukápla. Hlavně pak poslední třetina knihy byla hodně smutná až depresivní. Ukáže nám, že i když si člověk prožije neskutečně těžké věci, je důležité se zvednout a jít dál. Celá kniha by se také dala pojmout jako takový psychologický rozbor a na konci knihy pak pochopíme, proč se Eleanor chovala tak, jak se chovala.

Celý příběh jsem si dokázala představit jako film a věřím, že by byl můj oblíbený 😊

Děkuji, že můžu zářit!