Trny v čase

Přečetla si knihkupkyně z Přerova

Originální zpracování vlastně obyčejného příběhu. Ano, ta reálná linie, kdy dítě opustí matka a jemu zůstane jen táta není nic zvláštního, ale autor se s tím popasoval úplně jinak. Vlastně je to průvodce světem mystiky, filozofie, hnutí New age, tajných známých i neznámých společností v historii i současnosti. Číst to jako obyčejnou beletrii, budete kroutit hlavou nad nesmysly, ale když se zaměříte na myšlenky a učení, které hlavní postavy objevují, dostanete úplně jinou knihu. Dostanete něco jedinečného a neuchopitelného. Tohle je kniha pro ty, co nechtějí jen číst, ale i hloubat.

Kniha v sobě nese fylizofické prvky a je založena na myšlenkách Rosenkruciánů, což je označení tajné společnosti založené na mystické a esoterické tradici. Příběh je nenáročnou a milou jednohubkou, která mě mile překvapila.
Trny v čase jsou rozděleny do dvaceti šesti kapitol, které se téměř pravidelně střídají o dvou hlavních postavách - Karolíně a Tomášovi, a jsou vyprávěny v er formě.
Kniha není příliš rozsáhlá, takže ani nemůžete čekat obrovské množství milostných chvil. Romantika je v této knize nenucená a spíše celé jen dokresluje. Tomáš a Karolína jsou skvěle napsané postavy, které mě velmi zajímaly. Je pravda, že Karolíně jsem v pár bodech nerozuměla, ale tak každý jsme jiný. A díky svým chybám se můžeme stát lepšími lidmi.