Soběstačný

Bravurně napsaná kniha, na začátku jsem se ke Štěpánovi a jeho rodině "propadla" a až na konci knihy se vynořila. Po přečtení této knihy (ještě jsem četla Johanu, na které se autorka spolupodílela, ale ta mě moc neoslovila) řadím autorku mezi mé další velmi oblíbené české autorky - Katalpa, Hanišová, Dvořáková, Soukupová...Knížce nemám absolutně co vytknout, bravurně vystavěný příběh, kde každičkou věc prožíváte se Štěpánem, přemýšlíte co je a není špatně, snažíte se odklonit co bude následovat, atd. Mimo jiné autorka také skvěle pracuje s tím, že nejprve "mluví" prostřednictvím Štěpána, který má 11 let a postupně se dostává až do věku 15 let, skvěle dokázala zachytit změny v myšlení, postojích, ve všem prostě. Knížku rozhodně k přečtení doporučuji, nebudete litovat, naopak.

Příběh jedenáctiletého Štěpána, jehož svět závisí na dospělých. Jenže jeho táta se odstěhoval a změnil se. Jeho máma je smutná, nemá peníze a nevypadá zdravě. Román o dospívání a dospělosti převážně pohledem Štěpána v průběhu několika let. Tak tohle byla emoční nálož. Přijde mi fajn, že anotace není moc obsáhlá, protože co všechno si pro nás autorka připravila je opravdu silné a věřím, že to nenechá nikoho chladným. Já už na straně 20 byla úplně citově vyždímaná a to jsem ještě netušila, co mě čeká dál. Kniha je opravdu ze života, objevují se v ní běžné situace, které každý známe, o to víc jsou pro nás některé bolestivější. Najde se však i pár takových, u kterých se upřímně pousmějete. A jak už je o mně známo, plačka největší, často jsem si u knihy i pobrečela. Komu se líbila kniha Vrány od Petry Dvořákové, tak věřím, že se mu bude líbit i Soběstačný. Silné, emoční, ze života, někdy i plné naděje, jindy smutku. Kniha se velmi dobře četla a jak jsem začala, tak už jsem jí nemohla odložit a přečetla jsem ji v podstatě na jeden zátah. Všem doporučuji.