Smrtící bílá

Předchozí kniha Hedvábník, kterou jsem od autorky četla, mi připadala spíš průměrná, tak jsem trochu váhala, jestli se pouštět do další. Nakonec jsem se pustila. V první zhruba čtvrtině jsem si říkala, že jen potvrzuje můj dřívější dojem - příliš rozvláčná, zdlouhavá, až přestává bavit. Pak se však děj docela rozběhl a zbytek už měl celkem spád i napětí. Kromě slušně zamotané krimi zápletky, která má být hlavní linkou knihy, kdy se autorce jako u správné detektivky daří postupně přelévat podezření mezi všemi aktéry, do děje dobře zapadl i vývoj osobních vztahů hlavních hrdinů, a potěšilo mě, že to nesklouzlo k lacině očekávatelnému milostnému čtyřúhelníku nebo "happyendu" mezi hlavními hrdiny, ale autorka dokázala napětí udržet a různě měnit během celého děje. Kromě reálné uvěřitelnosti této vrstvy příběhu tak tím má výborně otevřené dveře pro pokračování dalším dílem. Tato kniha mne tedy díky výše uvedenému zaujala mnohem více než Hedvábník a určitě zkusím i další ze série, minimálně Volání kukačky, které bývá podle většiny čtenářských recenzí považováno za nejlepší (zatím).

Nečetl jsem ani jeden díl Harryho Pottera a první dospěláckou knihu J. K. Rowling Prázdné místo jsem odložil po prvních dvou kapitolách ale její krimi série, kterou napsala pod pseudonymem Robert Galtbraith mne dost zaujal a třetí díl se mi líbil asi nejvíce. Proto jsem se docela těšil na čtvrtý díl a nakonec jsem se pustil do četby aniž bych čekal až vyjde český překlad nebo polská audiokniha.
— O to bylo větší zklamání, když jsem postupně zjišťoval, že tohle je asi nejslabší díl této série a moc se mi nelíbilo, že zde vztah Cormorana a Robin ale i jejich vztahy k jiným partnerům tu začíná nabírat vrch nad krimi linkou. První mrtva se v ději objevuje až za polovinou knihy a i poté se stále více řeší nějaké vztahy a bolístky z minulosti. Až v závěru knihy se dočkáme pár trošku napínavějších a drsnějších scén.
— Děj knihy se odehrává těsně před a během Olympijských her v Londýně v roce 2012 a některé dějové linky se dostávají do dost vysokých kruhů. Po tomto dost zklamání se asi už budu trochu rozmýšlet, zda si přečtu nebo poslechnu další díl této série a nejspíše se mrknu na hodnocení na GR nebo možná i na nějakou recenzi, což jsem u tohoto dílu neudělal.
— Ale aby nedošlo k omylu, styl psaní, tempo vyprávění se zas tak hodně neliší od předchozích dílů a to, že vztahy (nejen) mezi oběma hlavními postavami nabývá vrchu, může některým čtenářům nebo spíše čtenářkám může dokonce i vyhovovat, takže by možná knihu hodnotily jinak než já – smradlavý chlap : )