Zlodějka mýho táty

Přečetla si knihkupkyně z Prahy, Karlína

Poslední kniha Petry Hůlové je psaná z pohledu desetiletého Mikyho, který po rozvodu žije se svými dvěma bratry ve střídavé péči obou rodičů – týden u matky, kterou má tendence utěšovat a bránit, další týden “v Pekle” u otce a jeho nové přítelkyně, která má z předchozího vztahu dvě mladší děti. Miky věří, že rozpad jeho rodiny má na svědomí právě macecha a nepřestává doufat, že se tatínkovi nový vztah brzy omrzí a vrátí se zpátky domů k mamince. A pokud by se snad jeho naděje neměly vyplnit, je plně připraven vymyslet plán a dopomoci okolnostem, aby se vyvíjely podle jeho představ.
Miky žije ve vlastním světě, kde se realita prolíná se světem mobilních a počítačových her, na kterých je – stejně jako téměř všichni jeho vyrstevníci – naprosto závislý. Příběh je navíc situován do nepříliš vzdálené budoucnosti, která se pro lidstvo netváří dvakrát přívětivě – kromě výrazných klimatických změn a vymření značného množství živočišných druhů jsou přírodní katastrofy a zhroucení společnosti velmi aktuálním tématem dospělých. Děti naproti tomu řeší utrpení způsobené rozchody rodičů, kteří ve jménu vlastního spokojeného života uvrhají do neštěstí svoje děti.
Kniha je velmi aktuální a čtivá, nutí citlivého čtenáře pokládat si spoustu otázek a nabádá k zamyšlení, jestli jsou naše rozhodnutí vždy správná – zvlášť když mohou dovádět druhé k velmi zoufalým činům.