Běsa

"Šíleně se ti stýská. Je na dotek, ale mezi vámi je celá planeta fetu." No uf! To byla nálož. Rozklad vztahů v přímém přenosu. A hlavně vztahu sesterského. Sabina + Běla= Běsa To jejich příběh je tím nosným v tomto jinak velkém spletenci pohledů různých postav, které sestry obklopují. Dvojčata vyrostla za socialismu s matkou samoživitelkou a v dospívání jim do života spolu s otcem zasáhly i drogy. Jedna to ustála a žila dál a druhá ne a toto je knížka o následcích. Příběh by to mohl být tuctový, už xkrát použitý. Ale ta forma je fascinující. Žádné prázdné věty. Jak deníkové zpovědi kdyby člověk četl. Je to neskutečně odhalující nehezké věci. Ne, to je moc mírné. Hnijící, rozkládající se věci, myšlenky, které nechcete číst a když je sami máte, tak od nich utíkáte, ale tady jim musíte čelit. Hodně drsná knížka. Krásně tě na stránkách louhuje ve všech křivdách postav a zakusíš vše. A ten jazyk, přímý, bezpardónový, surový. Už jen za to pět hvězd. Trefně pojmenovává bolístky a šrámy z minulosti, kdy hned hmatatelně chápete, jak se postava cítí. A je to taky plné takových těch nepříjemných palčivých rozhovorů o různých tabu mezi lidmi. Které nejsou moc populární v reálu, ale tady jsou moc hezky uchopené a četla jsem je se zadostiučiněním, které si postavy tím pročištěním vzduchu zasloužily. Spojení sester je tu skvostné. Ta nemožnost odstřižení ať už je křivda jakkoliv mokvavě bolavá. Táborská je momentálně moje nejlepší česká autorka. Už tím, jak tam ty tragédie sází bez patosu, ale tak jak jsou, neuhýbá před nima ani o píď. Bojím se její druhé knížky Malinka, ale víc se na ni těším.