Babičkou proti své vůli

Příběh Daniely, která má své děti odrostlé, tak si chtěla začít užívat. Dcera ji však oznámila, že bude babičkou. V padesáti se to zdálo Daniele opravdu brzy a snažila se psychicky připravit na svou novou roli. Babičkovská role však nebude jediné téma, které v příběhu bude hlavní hrdinka řešit.

Tak u této knihy půjdu proti proudu, u mě se nadšení nekonalo, naopak, měla jsem spíš problém knihu dočíst. Už když jsem viděla obálku, varovala mě, že to nebude čtení pro mě. Námět se mi líbil, knihy ze života mám ráda, ale to bylo asi tak vše.

Mám ráda humorné knížky, ráda se u knížek zasměju, ale tento druh humoru mi nesedl a já se u knížky nezasmála ani jednou. Ač psáno ironicky, je to podáno strašně negativně až křečovitě. Kolikrát mi přišlo, že autorka moc tlačila na pilu, aby to bylo vtipné.

Žádná z postav mi nesedla, nedokázala jsem si k nim vybudovat žádný vztah. Hlavní hrdinka se v životě pořád tak nějak plácala, hodně informací se opakovalo.

Já opravdu nemám, co bych pěkného ke knize napsala, snad jen tato hláška mě pobavila: „Pokud setrvám v kuchyni delší dobu, než zabere otevření lahve vína, mám pocit ztráty životní energie.“.