„Maminka se občas tváří smutně. To kvůli mé noze. Noha mě bolí už rok. Celou tu dobu ležím v posteli.“ Ale pak jednou zaklepe na Göranovo okno pan Lilikvítek a vezme ho na výlet do Země soumraku. Země, kde neexistují žádná omezení. Láká vás představa, že na stromech rostou červené a žluté karamely? Prosím, nabídněte si. Chtěli byste létat, ale nemáte křídla? Nevadí, jak říká pan Lilikvítek: „V Zemi soumraku to nehraje roli.“