Pravda nebyla k dostání

Příběh patnáctileté Jany, která najde matčin deník plný podivných poznámek. Jana by ráda objasnila, co znamenají a jaké má její rodina tajemství. Vše se odehrává v roce 1982 a vzpomínkami se vracíme i do šedesátých let. Tím se dostáváme do nelehké doby naší historie.

Musím říct, že se autorce podařilo skvěle uchopit jedno téma z naší historie, o kterém se možná až tak moc nemluví a nepíše. S lehkostí ho převedla do románu, kdy vše sledujeme z pohledu mladé dívky a tím to působí velmi jednoduše. Je to tedy příběh přístupný opravdu všem.

V knize jsem se vrátila do mého dětství, skvěle vykreslena atmosféra, ale hlavně konkrétní vzpomínky. Účesy, oblečení, ale třeba mlýnek na kávu v obchodě, drobnosti, které mě donutily se usmát a zavzpomínat.

Knížka byla velice čtivá, psána s lehkostí. Děj je napínavý, dost se toho v knize děje, ale i přesto mi přišel pomalejší a vadily mi časté otázky, které si Jana dávala a které se v průběhu opakovaly.

Každopádně je to příběh, který osloví různé čtenáře. Ti starší zavzpomínají na dobu, ve které žili, ti mladší se toho můžou dost dozvědět. A navíc to zpracované téma je opravdu zajímavé a docela dlouho jsem v příběhu netušila, jaké tajemství vlastně Jana odhalí.

Knížky od Lucie Hlavinkové mám moc ráda a rozhodně je budu i nadále vyhledávat.