Alma a Svět obrazu

Když je člověku jedenáct, tak už tato skutečnost sama o sobě není tak úplně jednoduchá. Puberta na krku...Alma však s sebou vleče i osud sirotka, když v pěti letech přišla při autonehodě nejen o rodiče, ale i o zrak. Od té doby putuje po příbuzných, je vzpurná, nepřizpůsobivá, nešťastná...Při jedné takové zlostné chvilce, kdy chtěla rychle utéct z dědečkova vetešnictví plného krámů, vrazila do o zeď opřeného obrazu a ejhle: ocitla se uvnitř, v prostoru malby, s Divnovlkem a Havranem. A nejenže vyšla „na druhé straně“ v úplně jiném století (přesně v r. 1922), ale také znovu vidí, což je pro ni, jak se později ukáže, kupodivu hendikep. Dostává se do rodiny továrníka Emmricha, pozná tu vlídnost a dobrotu jejich hospodyně Marie a nalézá nečekané přátelství.
Ale svět v této době není nijak jednoduchý. Je po Velké válce, hodně lidí žije v bídě a Alma pozná, že i děti se tu musejí otáčet a že pokud si chtějí udržet aspoň trochu slušné živobytí, je třeba občas překročit i zákon. A pravidla a ostré lokty tu hrají důležitou roli....

Tuto knihu jsem si vyhlédla v edičním plánu dlouho předtím, než vůbec spatřila sílu tiskařského lisu. Dětské knížky sleduji bedlivě a ty od Paseky obzvláště, a tato moje očekávání splnila na 200%. Vlastně už mě dlouho žádná kniha TAKTO nevtáhla, neokouzlila, nepohltila. Je v ní všechno, co čtenář potřebuje. A ten dětský obzvláště – napětí, kamarádství, poučení, všechno tak skvěle dávkováno. A to grandiózní finále!! Musela jsem ho číst vícekrát, protože poprvé jsem četla tak rychle, zvědava, jak tohle dopadne, že oči přeskakovaly řádky napětím.
Myslím, že tato kniha má v sobě velký dar, připoutat děti ke čtení. A já jí to velmi přeji.

Opravdu doporučuji vřele!!