Bílá nemoc

Společnost, která se chystá na válku, musí řešit pandemii nemoci, která je do Evropy zavlečena z Číny. Ačkoliv by se mohlo zdát, že jde o popis historie nedávno minulé, není tomu tak. Jedná se o výchozí scénu slavného dramatu Bílá nemoc Karla Čapka z roku 1937.
Když se skromnému lékaři Galénovi podaří nalézt lék proti bílé nemoci, podmiňuje jeho uvolnění pro lidstvo podmínkou, že tajemství léku vydá, pokud se všechny vlády světa zaváží k celosvětovému míru a zruší útočné zbraně. V zemi, kterou vede militantní vůdce Maršál, se považuje taková podmínka za nepřípustnou a opovrženíhodnou. Maršál nepřipouští jinou možnost než svůj národ vést do války.
Doktor Galén po odmítnutí svých podmínek, odchází z kliniky a začne léčit jen chudé a bezmocné. Galénovi je vyčítáno, že léčí jen chudé a ostatní nechá umírat. Vyvstává zde myšlenka, zda až fanatická neústupnost doktora Galéna není zrcadlovým obrazem stejně neústupného Maršála a jeho výbojných tužeb.
Sám Karel Čapek poznamenal ve své předmluvě: Ve světě války sám Mír musí být tvrdým a neústupným bojovníkem.