Michaela Kuthanová (ed.), Ladislav Šerý (ed.) - Protisvěty Ladislava ...
Protisvěty Ladislava Fukse
Nakladatel: Památník národního písemnictví
342
False
1
127
2
4
24
536482
0
Do oblíbených
Přihlašte se nebo registrujte a přidejte si zboží do oblíbených.
342 Kč
běžná cena 380 Kč
Anotace
Ladislav Fuks vstoupil na literární scénu až ve zralém věku a jako hotový autor. Hned svou prvotinou Pan Theodor Mundstock (1963) se proslavil a v průběhu 60. let minulého století se stal jedním z hlavních vývozních artiklů česky psané literatury. Kniha vychází jako katalog k výstavě, pořádané ke stému výročí narození Ladislava Fukse v letohrádku Hvězda ve dnech 15. 6. – 31. 10. 2023.
V hlavním odborném textu se Erik Gilk rozhodl pojmout Fuksův příběh jako boj spisovatele s dobou nesvobody, v níž musel tvořit, ale také se sebou samým, se svými démony, úzkostmi a strachem. Významnou roli v přijetí jeho románů se stalo téma židovství, které si autor nezvolil náhodně – o náboženství a historii Židů se zajímal od studentských let, měl mezi nimi řadu přátel a spolužáků, publikoval v židovském tisku.
Po Theodoru Mundstockovi obrátil autor svoji pozornost k zobrazení psychologie viníků a vykonavatelů násilí. Nejproslulejší postavou tohoto typu se stal zaměstnanec krematoria Karel Kopfrkingl, protagonista novely Spalovač mrtvol (1967). Přízračnou a hororově groteskní atmosféru knihy se podařilo úspěšně přenést i do stejnojmenného filmu režiséra Juraje Herze, na jehož scénáři se Fuks podílel. Genezí filmu a okolnostmi jeho realizace se zabývá text Lea Mohylová, který odhaluje rovněž rozdíly mezi knižní předlohou a její filmovou adaptací.
Kniha je bohatě ilustrována a zaujme invenčním grafickým zpracováním.
V hlavním odborném textu se Erik Gilk rozhodl pojmout Fuksův příběh jako boj spisovatele s dobou nesvobody, v níž musel tvořit, ale také se sebou samým, se svými démony, úzkostmi a strachem. Významnou roli v přijetí jeho románů se stalo téma židovství, které si autor nezvolil náhodně – o náboženství a historii Židů se zajímal od studentských let, měl mezi nimi řadu přátel a spolužáků, publikoval v židovském tisku.
Po Theodoru Mundstockovi obrátil autor svoji pozornost k zobrazení psychologie viníků a vykonavatelů násilí. Nejproslulejší postavou tohoto typu se stal zaměstnanec krematoria Karel Kopfrkingl, protagonista novely Spalovač mrtvol (1967). Přízračnou a hororově groteskní atmosféru knihy se podařilo úspěšně přenést i do stejnojmenného filmu režiséra Juraje Herze, na jehož scénáři se Fuks podílel. Genezí filmu a okolnostmi jeho realizace se zabývá text Lea Mohylová, který odhaluje rovněž rozdíly mezi knižní předlohou a její filmovou adaptací.
Kniha je bohatě ilustrována a zaujme invenčním grafickým zpracováním.
Ladislav Fuks vstoupil na literární scénu až ve zralém věku a jako hotový autor. Hned svou prvotinou Pan Theodor Mundstock (1963) se proslavil a v průběhu 60. let minulého století se stal jedním z hlavních vývozních artiklů česky psané literatury. Kniha vychází jako katalog k výstavě, pořádané ke stému výročí narození Ladislava Fukse v letohrádku...