Smršť

"Zdálo se mi sice, ze události ožily vlastním životem, ze se rozbíhají a ženou se rychleji, než jsem chtěl, ale už jsem to nedokázal zastavit."

Začátek super. Atmosféra je krásně temná - nepřívětivé počasí příběhu příhodně sekunduje a pochmurnost tak ze stránek přímo sálá.
Jde to hned k věci. Strohé dialogy a rychlý sled událostí jdou naproti k výslednému napětí.
Další mysteriózní thriller, kde je tentokrát v centru nebezpečný silniční úsek a záhada s ním spojená.
Vzor mi ale přišel stejný jako v Trhlině. Jedna postava úplný popírač a dvě, které jsou nalomení od začátku, postupně všichni začnou hledat fakta a pak s děsivými nahromaděnými informacemi do toho spadnou všichni a není cesty ven. Ale za mě nic proti ničemu. Tento styl mi sedí. Aspoň do příběhu zaplouvám hezky pozvolna jako postavy. Nejdřív pochybovačné, potom s nadšením a nakonec si ze strachu radši porožínám všude v baráku.
No bála jsem se slušně a do tří čvrtin knihy se ani chvíli se nenudila.
ALE! Pak přišel trošku zdlouhavý konec plný pojmů jako subjektivní univerzum, fantasma, kvantová koncepce.....no celkem mi to snížilo výsledný dojem, ale pořád kniha obstála na 4 hvězdy.
Není to tak komplexní a hluboké jako Na Smrt, ani tak děsivé jako Trhlina. Přesto to má něco do sebe. Karika prostě ví, jak zaseknout udičku.
Ještě ale dodám, ze MILUJU horory, tajemno a celkově pocit strachu. A vystrašit mě a tím uspokojit moji dušičku není vůbec těžké. Takže úplně chápu, že jinému čtenáři může zápletka určitě přijít vycucaná z prstu.