Skleněný pokoj

Román inspirovaný skutečným osudem vily Tugendhat. Vila postavená na míru novomanželskému páru si užije jen pár let se spokojenou rodinou atmosférou. Když přijde druhá světová válka je rodina nuce opustit dům i naši zemi. Vila se tak dostane do rukou nacistů a její zdi jsou svědky i pozdějších nelehkých let.

Již před pár lety jsem viděla stejnojmenný film, který mě úplně neoslovil, a proto jsem se knize dlouho vyhýbala. Nakonec mi ji známá doporučila, že si myslí, že se mě bude líbit, a měla pravdu.

Od prvních řádků mě bavilo číst o tom, jak krůček po krůčku vila vznikala. Nejprve myšlenka, pak první plány, základy, zdi. Dohledávala jsem si fotografie vily Tugendhat, abych se mohla podívat, jak vypadá ve skutečnosti.

Období druhé světové války mě nikdy nepřestane udivovat. Ač už jsem o něm četla tolikrát, vždy mě ničí bezmoc běžných lidí, když nevěděli, co přijde a pak utrpení během války. Neskutečné.

Jsou tu skvěle vylíčeny lidské osudy. Ukázány problémy smíšených manželství, emigrace, síla přátelství i zrada. Silný příběh, jehož konec jsem probrečela. Navíc mě velmi bavil autorův styl a věřím, že i díky překladu se kniha četla s lehkostí.

Po dočtení mám chuť se podívat znovu na film, myslím si, že by mě teď mohl více oslovit, protože jsem si v knize našla cestu k jednotlivým hrdinům.