Buďte první a podělte se o vlastní zkušenost s knihou. Pomůžete tisícům nerozhodných čtenářů.

O lovcích, ohni, želvách a kamenech

(...) Zachována naštěstí zůstala strohost a obsahová sevřenost, charakteristická pro ústní výpovědi, úzkostlivě dodržovaná neutralita jazyka nicméně zároveň oslabila jejich dynamičnost. Navíc se nám předkládá jediný typ mýtů -- vysvětlení současného uspořádání světa. V konkrétních vyprávěních tak sice figurují duchové, zvířata, lidé i strašidla, dočteme se o hladu, lásce, zlomyslnosti i o neuposlechnutí zákazu, ale všechno se odehrává "za dávných časů" a každý příběh končí větou "a od těch dob..." (se země otřásá zemětřesením, pravidelně se střídá zima a léto, psi vyjí na měsíc, lidé znají oheň a ryby se už nepasou, místo toho plavou v řekách). Jakkoli jsou ritualizované formulace nedílnou součástí ústně tradované literatury -- "bylo nebylo" a "žili šťastně až do smrti" --, důsledné zachovávání stereotypních začátků a konců podtrhlo celkovou jednotvárnost antologie.

Jiří Horák

Absolvent Školy důstojnického dorostu letectva v Kremnici (1957) a Leteckého učiliště v Prostějově (1959). Poté vystudoval dramaturgii a scenáristiku na FAMU (1965), na Katedře televizní a filmové žurnalistiky Univerzity Karlovy získal doktorát (1980).

Působil v České televizi, Filmovém studiu Barrandov a v Čs. armádním filmu jako dramaturg, scenárista a režisér. Většinu života se ve volném povolání věnoval dramatické a literární tvorbě. Byl autorem rozhlasových a divadelních her, filmových a televizních scénářů, recenzí na výtvarné umění (zvláště fotografii) a rovněž patentů na ...