Kniha je napsaná pohledem dcery hlavní hrdinky a je vlastně takovou osobní kronikou. Je obdivuhodné s jakou otevřeností a upřímností je popisován život jedné žižkovské Táni a jejich dvou dětí, nejen těch vlastních, ale všech, které jim do života různě vstupují a zase z něj mizí. Při čtení jsem si uvědomila, že jsme všichni, bez výjimky, prožili část svého života po boku ,,své Táni", jen nemáme takový vypravěčský talent a odvahu jako autorka se s ní veřejně pochlubit. Kniha se četla jedním dechem a alespoň pro mě byla velkým a hlubokým ohlédnutím zpět do dětství a mého života s tou moji ,,Táňou". Doporučuji všem, aby si udělali čas na její přečtení. Šárka
Kniha je napsaná pohledem dcery hlavní hrdinky a je vlastně takovou osobní kronikou. Je obdivuhodné s jakou otevřeností a upřímností je popisován život jedné žižkovské Táni a jejich dvou dětí, nejen těch vlastních, ale všech, které jim do života různě vstupují a zase z něj mizí. Při čtení jsem si uvědomila, že jsme všichni, bez výjimky, prožili
...