Bouře století je původní scénář k hororu, rovnou psaný s úmyslem zfilmování. Sám autor v předmluvě vysvětluje, jak jej tato myšlenka napadla a jak probíhalo nejen zpracování knihy, ale nechá lehce nakouknout i pod podkličku příprav filmu.
Čtení scénáře se od klasické knihy nijak moc neliší – můžete tu spíš jen postrádat uvozovky, navíc tu máte jednoduché pokyny, co která postava má zrovna udělat, místo toho aby vám ta činnost byla popsána. Dokonce bych řekla, že zrovna u Kinga je tohle pro některé čtenáře plus, protože zde odpadají extra zdlouhavé popisy čehokoli. A ještě jeden detail – kvůli filmu jsou „echt“ nechutné scény pouze naznačeny, takže pracuje akorát čtenářova představivost.
Příběh je rozdělen na tři části po sedmi dějstvích (byly to tři díly), z nichž každá končí tak, že si říkáte „ještěže nemusím čekat na další díl“. Je tu dostatek času na seznámení se s obyvateli, obávat se hlavního padoucha a vešlo se sem i pořádné tajemno. A aby bylo jasno - tenhle napínavý, temný a dramatický příběh vás vtáhne tak, že tak po deseti stránkách ani nebudete vědět, že čtete scénář.
Ne nadarmo se autorovi říká „král hororu“. Příběh je naprosto famózní – na prvních strankách jste vtaženi do děje, lehce se pousmíváte a nic vás netíží. Záhy však přichází onen nezvaný návštěvník, Andre Linoge (excelentní postava!), a vy víte naprosto jistě, že úsměv vás brzo přejde, protože nastupuje tíživá atmosféra, že které mrazí. A věřte mi, že i když tu jsou jen náznaky, stačí to i na občasnou „husinu“.
Bouře století je... nebojím se to použít... mistrovské dílo. Naprosto parádní příběh, úžasná atmosféra, dokonalé postavy a ty emoce! Z hlavní scény fakt běhá mráz po zádech a to jde v podstatě jen o konverzaci...
A samozřejmě není možné přehlédnout ani vizuální zpracování, které je naprosto TOP a ani tady nechybí parádní detaily.
Kdyby to nebylo jasné – VELKÉ doporučení pro všechny, kdo se nebojí vydat se na tuhle mrazivou jízdu.
Bouře století je původní scénář k hororu, rovnou psaný s úmyslem zfilmování. Sám autor v předmluvě vysvětluje, jak jej tato myšlenka napadla a jak probíhalo nejen zpracování knihy, ale nechá lehce nakouknout i pod podkličku příprav filmu.
Čtení scénáře se od klasické knihy nijak moc neliší – můžete tu spíš jen postrádat uvozovky, navíc tu máte
...