Vídeňský arcibiskup a znalec patristických textů rozebírá nauku o „zbožštění člověka“ v křesťanské tradici a do moderního kontextu ji začleňuje fundovanou polemikou s reinkarnačními názory. Schönborn se v této knize pokouší o rehabilitaci některých pozapomenutých pojmů, které se týkají především nauky o církvi, a uvažuje o smrti jako o přechodu do jiné dimenze života.