(...) Jungmannova kniha má rozměr historiografický a zároveň osobní. Vedle apologie, obrany svých činů a postojů zaujímá důležité místo i reflexe. Pro Jungmanna je jeho činnost v Literárkách pochopitelně významnou érou českého literáta, právě tím, že se v nich zbavoval nánosů ideologie a omezenosti.