Stručná historie času /MF/

Stephen Hawking byl prvním fyzikem, kterému se podařilo alespoň částečně spojit zákony kvantové mechaniky a Einsteinovy obecné teorie relativity, popisující gravitaci jako zakřivení prostoru, aby odvodil něco úžasného: že černé díry nejsou černé, ale vypařují se. Černé díry emitují částice a žhnou jako rozpálený pohrabáč u táboráku. Většina teoretických fyziků je přesvědčena, že za tento objev by měl Hawking dostat Nobelovu cenu, ale Hawking má smůlu proto, že naneštěstí v okolí příliš mnoho menších černých děr nepoletuje, a tak nelze jeho velmi solidní a fyziky obecně přijímanou předpověď jednoznačně experimentálně potvrdit. Hawking, veřejnosti známý zejména jako génius na vozíku, komunikující se světem konečkem jednoho prstu, a kvůli svému elektronickému hlasu, byl také prvním fyzikem, jehož kniha se stala celosvětovým bestsellerem: Stručné historie času se po světě prodalo přes 9 milionů kopií. Dlouhé řady čtenářů se z knihy naučily hromadu věcí. A asi i já, ač jsem byl student teoretické fyziky. Stručná historie času je kniha průkopnická, a tak není tak perfekcionisticky sestavena, jako třeba o deset novější trhák Briana Greenea 'Elegantní vesmír', následník Hawkingovy knihy v křesle pro nejdiskutovanější knihu o fyzice. Není ani tak dobře jazykově propracovaná a uspořádaná. Říká ale mnoho věcí o historii fyziky i o jejích nejnovějších pokrocích, ačkoliv je třeba říct, že Hawking na mnoha místech konstatuje, ale nevysvětluje, a k tomu ještě nerozděluje dostatečně jasně obecně přijímané fyzikální poznatky od spekulací. Stručná historie času nicméně zůstane husarským kouskem a průkopnickou prací, která zažehla novou vlnu zájmu o fyziku mezi masami. Proto Vám doporučuji si přečíst tuto knihu o velkém třesku, černých dírách, hledání jednotné teorie všech sil, spekulacích o imaginárním a zacykleném čase a o mnoha dalších otázkách.