Dopis o humanismu je i přes svůj nevelký rozsah jedním z ústředních textů Heideggerova filosofického úsilí, neboť provádí bytostnou destrukci pojmů "člověk" a "humanismus" v horizontu fundamentální ontologie, jež přechází z existenciální analytiky pobytu k epochálnímu myšlení dějin bytí. Jsou zde též osvětleny důvody tzv. obratu (Kehre) v myšlení Martina Heideggera.