Co zbývá spisovateli, když ho válka vytáhne z pracovny a vynese do vzduchu, do cizí země, do naprostého „nikde“ mezi nebem a zemí, a stopne ho? Paměť. Jazyk. Zásoba neodvyprávěných příběhů.
Kniha o bílé a černé magii, smyslu psaní, životě mouchy a hypnotizérovi, o mariborském zázraku. Stroboskopicky rozostřená milostná novela plná magického realismu. Advokacie mouchy domácí.
Anna Gruver spojuje konkrétní krajinu východní Ukrajiny s univerzální zkušeností vyhnanství. Její básně proměňují ulice, města i lidská těla v mapu světa poznamenaného násilím. Toto je poezie vyrůstající z válečných hrůz i z naděje, která navzdory vš
Toto je zkušenost války, okupace, vyhnanství i naděje. Civilní, reportážní a bolestně přesná poezie Oksany Stominy vznikala během ruské agrese proti Ukrajině a propojuje osobní svědectví s osudy lidí, jejichž životy válka nenávratně proměnila.
Svět na hraně, jako by realita mohla kdykoli prasknout a odhalit další vrstvu, o níž zatím nevíme. Texty ukrajinské básnířky Natalky Marynčak zachycují zkušenost, která se vzpírá jednoduchému pojmenování.
Básnické svědectví o jedné z nejtemnějších kapitol evropských dějin. Autorka dává hlas obětem masakru v Babím Jaru, konkrétním lidem, jejichž příběhy se skládají do naléhavého chóru paměti.
Toto je mnohovrstevnatý odraz válečné reality, v níž se rozpadá jazyk i svět okolo nás. Ukrajinská básnířka Daryna Hladun pracuje s fragmentem, opakováním a koláží hlasů.
Daleko od lidí je daleko od sebe. Jen s nimi jsme ve světě. Vše, co se stalo, a všechny, které jsme potkali, máme ve svém těle zapsané. Slovy, která jsou někdy až moc hluboko. Slovy, která na noc nejdou svléct.
Pojmenování je hořkosladká věc, nádherná záležitost, která může skončit tragicky. Co však nemá jméno, neexistuje. Trpíme stavem oslovitelnosti. Potřebujeme být rozpoznáni druhými ve své odlišnosti. Rozpoznat sebe v druhých díky podobnosti s nimi.
Kniha shrnuje desetiletou sérii rozhovorů, které vedla básnířka a redaktorka Simona Martinková Racková s českými spisovateli pro literární obtýdeník Tvar.
Toto je román o rodině, paměti a návratu. Mnohovrstevnatý příběh, v němž se prolíná realita s fantaskními prvky a osobní zkušenost s kolektivní pamětí.
Jak mluvit ve chvíli, kdy slova selhávají? Básnická skladba Eleny Pecenové sleduje zkušenost odcházení, ve které začínají slova dávat smysl až teprve před usnutím.
1. svazek Díla Pavla Petra s názvem Ganymedovo ovoce shrnuje juveniilní verše psané v rozmezí let 1982–1991 (v jednotlivých případech ještě s autorovým zásahem a úpravou na samém začátku devadesátých let, nejpozději potom u jednoho textu v roce 94.