Mariborská hypnóza

Bezpochyby jedna z nejzvláštnějších knih, které jsem kdy poslouchala (zvolila jsem si totiž audioknižní podobu na Českém rozhlase a načetla ji sama Dora Kaprálová). Po většinu poslechu jsem si říkala, že autorka musí mít naprosto neuvěřitelnou představivost. Jinak si ani nedokážu vysvětlit, jak mohla vytvořit tak originální, místy až surrealistickou novelu. Je z ní cítit bohatá fantazie a vlastní imaginární svět, do kterého čtenáře zve – jenže ne každý se v něm bude cítit dobře a mezi ty bohužel patřím i já. Na jednu stranu obdivuji originalitu, odvahu psát jinak a schopnost vytvářet nečekané obrazy a asociace. Na druhou stranu jsem se v příběhu často ztrácela a měla problém udržet pozornost i pochopit, kam vlastně směřuje. Místy jsem měla pocit, že jsem spíš svědkem proudu autorčiných představ než příběhu, kterého bych se dokázala chytit. Za mě bohužel k přečtení doporučit nemůžu, ale zároveň nelituju, že jsem poslechu čas věnovala.