I přes rozsáhlé dílo, které po sobě František Schmoranz starší zanechal a zásadní dopad jeho aktivit v oblasti památkové péče na dnešní stav řady objektů, zejména v regionu východních Čech, nebyla dosud jeho osobě věnována odpovídající pozornost.
Publikace je primárně zaměřena na provenienční výzkum kulturních statků vyvlastněných německým obyvatelům Československa v bezprostředně poválečném období.
Kniha je koncipována jako vědecká publikace a přináší řadu nových a objevných informací. Vzhledem k bohatému obrazovému doprovodu a prvotřídnímu grafickému designu osloví i širší čtenářské publikum.
Sedm vybraných statí z pera odborníků zastupujících řadu humanitních i přírodovědných oborů obsahuje veřejnosti předkládaná kniha, vydaná s nadějí, že napomohou vyvolat tolik potřebnou citlivou, přitom fundovanou celospolečenskou debatu.
V centru pozornosti česko-německé publikace stojí proces záchrany, ale i devastace kulturně hodnotných předmětů z majetku postiženého poválečnými nacionálně motivovanými majetkovými represemi, a to se zvláštním důrazem na situaci v severních Čechách.
Editovaný rukopis Soupisu památek bývalého litoměřického politického okresu vznikl na začátku 20. století v rámci společného topografického projektu Archeologické komise České AV věd a umění a Společnosti pro podporu německé vědy, umění a literatury.
Publikace je věnována podobně jako předchozí svazek v této řadě (Proměny venkovské architektury s důrazem na vývoj v 19. a 20. století I.) historickému a stavebnímu vývoji venkovského stavitelství.
Velkým tématem moderní doby se po roce 1800 stal sám umělec, jeho postavení ve společnosti i budování jeho uměleckého sebevědomí tváří v tvář anonymnímu publiku.
Kniha je první monografií, mapující souhrnně život a dílo M.Cvacha od figurálních prací, vzniklých na Akademii výtvarných umění v Praze, přes objekty a reliéfy, blízké minimalismu, až k současné tvorbě.
