Nakladatelství Akademie múzických umění

Dny žen přinášejí mnohovrstevnatý pohled na současné polské audiovizuální umění v celé šíři od autorského filmu přes animaci a dokument až po televizní tvorbu, produkční souvislosti a proměny kulturních institucí.

The text by renowned dance teacher Eva Blažíčková explains dance as a unique artistic discipline which, through teaching using the Duncan Method, can develop not only into an independent creative activity, but also positively influence.

Václav Mergl (1935) je jednou z nejvýznamnějších osobností české animace, stejně jako výrazným představitelem tuzemského moderního výtvarného umění.

Publikace je souborem textů interních i externích pedagogů katedry produkce pražské DAMU, které představují průřez tématy klíčovými pro budoucí řídící a organizující pracovníky v divadlech a kulturních institucích.

Třídílné Dějiny animace jsou v současnosti nejrozsáhlejším a nejhlubším textem svého druhu. Druhý díl se zabývá desetiletími následujícími po zlatém věku animace, nejistým obdobím, kdy televizní série zastínily celovečerní filmovou tvorbu.

Od začátku 60. let budoval profesor Ján Šmok na pražské Filmové fakultě Akademie múzických umění studium fotografie

Tato kniha je věnovaná výzkumu moderního českého komediálního divadla; šťastným příkladem jsou tu osudy tzv. avantgardy související se zkoumáním zdrojů mimického živlu v českém divadle. V případě vzniku a vývoje Osvobozeného divadla Jiřího Voskovce (

Kniha věnovaná Ladislavu Smočkovi (⁎1932), českému dramatiku a režisérovi, spoluzakladateli Činoherního klubu, představuje jeho dílo od poloviny 50. let 20. století k dnešku.

Kniha nabízí výběrovou čtyřicítku dosud nepublikovaných scénářů Jiřího Voskovce a Jana Wericha z dob jejich amerického válečného vysílání. Scénáře jsou pečlivě doplněny o základní historické souvislosti, aby jim rozuměl i dnešní čtenář.

Dokumentární divadlo zažívá ve 21. století období velké popularity a rozvoje. Větví se a prolíná do jiných, tradičních i novátorských divadelních forem.

V bohatě ilustrované knize s výrazným grafickým stylem čtenář nalezne analýzu nejpozoruhodnějších hraných i animovaných polských filmů a dokumentů a také představení klíčových tvůrců a tendencí.

V dynamicky se vyvíjejícím světě naší každodennosti hrají stále významnější roli audiovizuální a digitální technologie, a to i pro děti, které do jeho nestálé a proměnlivé reality přicházejí.

Rozhovory nám mohou ukázat nové pohledy na staré zvyklosti. Někdo moudrý dokonce řekl, že nás upozorňují na všechno, čeho jsme si doposud nepovšimli. Kniha rozhovorů Jiřího Hlaváče a jeho přátel ze světa hudby, divadla, vědy a sportu.

Tanec byl a je součástí všech kultur, doprovází rozmanité události lidského života a naplňuje širokou škálu účelů jako zvláštní prostředek symbolické komunikace.

Troufalá libozvučnost nabízí propracovaný alternativní analytický přístup k hudbě konce 19. století. Vrací se k pozapomenutým konceptům dobových teoretiků, kteří si již tehdy uvědomovali meze funkčního výkladu harmonie.

Taneční umělkyně Mish Rais, Mirka Eliášová a Lizzy Le Quesne se v publikaci Tajně naživu setkávají jako editorky, aby sdílely objevy a podněty vzešlé ze společného výzkumného projektu „Improvizace jako choreografický, autorský a tvůrčí princip“.

Výbor analýz, glos a polemik Bohumila Nekolného k tématu provozování a podpory kultury a umění v Česku navazuje na publikaci Divadlo a společnost kolem roku 1989. Kniha je také výukovým materiálem pro studenty kulturního managementu.

Výbor textů výtvarníka, grafického designéra, publicisty, editora, kurátora, spisovatele, docenta UMPRUM, nehrajícího člena skupin Jasná páka a Hudba Praha a spoluzakladatele tajného hudebního sdružení Pornografičanka Karla Halouna

Kniha Myslet média, jíž se Herzogenrath poprvé představuje českému publiku, je výborem z kratších textů (kapitol a článků), upravených pro české vydání a opatřených originálním doslovem Tomáše Dvořáka a Martina Charváta.

Problém reprodukce či reprodukovatelnosti je kanonickým motivem úvah o fotografii a ztělesněním její hraniční povahy. Mezi nejvýznamnější příspěvky k této diskusi patří teoreticko-kurátorská koncepce „imaginárního muzea“ Andrého Malrauxe.