Nakladatelství Ústav pro soudobé dějiny AV ČR

Kolektivní monografie se zabývá environmentálním aktivismem v pozdně socialistickém Československu jako specifickou formou občanské angažovanosti, která nebyla totožná s disentem.

Jádrem dvousvazkové monografie je první český překlad dvou latinských středověkých příruček, zvaných První a Druhý vatikánský mytograf.

Kniha představuje závěrečný výsledek několikaletého výzkumného projektu, který se zaměřil na analýzu proměn hranic komunistické diktatury v Československu ve světle stížností a anonymních dopisů z let 1948–1989.

Výstavba metra a sídlišť, zákulisí pražského magistrátu, otázka role expertů v normalizačním Československu, asanace, ale i památková péče. To jsou témata, která přináší vzpomínky hlavního architekta Prahy Blahomíra Borovičky (1923-2004).

Nové prameny, nové otázky a nové interpretace událostí osvětlují důležitou křižovatku soudobých dějin. Mezioborová publikace inspirovaná třicátým výročím prvních svobodných voleb v Československu.

Kniha přináší komentovaný výbor z textů Jacka Kuroně (1934–2004), polského politického aktivisty a myslitele, politického vězně a prvního z významných středoevropských disidentů, který na konci komunistické éry zasedli do vládních úřadů.

Monografie vychází z rozsáhlého archivního výzkumu i z rozhovorů s pamětníky a soustředí se na šest otázek spojených s reformou vlastnictví.

Předkládaná monografie si klade za cíl přispět k poznání fenoménu dopisů a stížností občanů v komunistických diktaturách i příčin a okolností zhroucení normalizačního režimu na sklonku osmdesátých let v Československu.

Obsáhlá kniha dokumentuje a interpretuje vznik, podobu a význam pamětních míst na dobu komunistického režimu. Každému z více než osmi set pamětních míst je věnována samostatná mikrostudie, obrazová dokumentace a přehled literatury.

Předkládaná kniha se zabývá zčásti bagatelizovaným fenoménem komunistické výchovy. Záměrem autorů bylo uchopit a popsat „utváření nového socialistického člověka“ jako komplexní program zaměřený na jedince prakticky celoživotně, ...

Deníkové záznamy sociologa, filozofa a politika Rudolfa Battěka (1924–2013) poskytují jedinečný vhled do zákulisí československého opozičního prostředí, které na konci osmdesátých let prodělalo mimořádně dynamický vývoj.

Kniha, která je unikátním ego-dokumentem a historickým pramenem k poznání pro dějiny Československa v éře studené války, se zaměřuje na československo-čínské vztahy po úmrtí Mao Zedonga (1976).

Dějiny dělnictva před rokem 1989 sice představovaly v proklamativní rovině jeden ze základních úkolů tzv. marxistického dějepisectví, ale jejich tehdejší výzkum byl již dopředu degradován politickým zadáním.

Kniha je jedinečným příspěvkem k poznání mezioborové a internacionální problematiky dějin vědy na příkladu vývoje jaderné fyziky.

Autorská monografie a poctivá materiálová studie, která je založená na studiu ústředních, regionálních i stranických archivů. Autor ve svém textu charakterizuje zápas o podobu politiky Československé strany lidové v období pražského jara 1968.

Kniha mladé badatelky se v jedinečné historické sondě z pomezí dějin vědy, vědní politiky, expertních kultur a dějin společnosti zabývá dobovými představami o jaderné energii a energetice v Československu v padesátých letech 20. století.

Publikace je 23. svazkem ediční řady Prameny k dějinám československé krize v letech 1967–1970.

Životopisná vyprávění v časosběrné perspektivě navazuje na projekt z konce devadesátých let Studenti v době pádu komunismu v Československu – biografické rozhovory.

Kolektivní monografie nabízí originální pohled na dobu pozdní komunistické diktatury, demokratické revoluce roku 1989 a počátky budování liberální demokracie a kapitalismu v Československu, resp. v České republice.

Kniha Návrat parlamentu je věnována poslednímu československému parlamentu v období od listopadu 1989 po zánik společného státu v roce 1992.