Nakladatelství Protimluv

Adventní vydání časopisu Protimluv je ve znamení ztišení. Na stranách revue se lze setkat s reprodukcemi obrazů Anežky a Miroslava Kovalových, v nichž vstupujeme do jiného plynutí času a kdy se doslova dotýkáme podstatných a přitom nenápadných věcí.

Protimluv 1/2020 přináší rozsáhlý cyklus deseti básní Mávání slepenými křídly Svatavy Antošové, v němž se básnířka upřímně a bez zábran vyrovnává s osobními a rodinnými traumaty z minulosti.

Průřezová antologie představující v jedenácti oddílech kratší básnické útvary sto třiceti českých básníků. Knihu doprovází úvodní esej a také závěrečná poznámka editora, v nichž je osvětlen výběr textů a způsob práce při jejím vzniku.

Výbor Náš čas vypršel představuje českému čtenáři texty ruského básníka Igora Pomeranceva žijícího v Praze v takto ucelené podobě vůbec poprvé. Básně vybrala, uspořádala a přeložila Jana Kitzlerová .

Sbírka Černý vesmírný popel představuje autorovy básně z let 2008–2018. Ve všech textech se ukazuje „nahá“ přítomnost, jakási vivisekce okamžiku, doba mezi cíděním hrobů a promluvami o budoucnosti.

Václav Maxmilián stejně jako v prvotině Meziměstí (Host, 2016) i ve druhé sbírce Pobřeží tematizuje rytmus města, jeho zvuky i jeho vůně. Zdánlivá reálnost obrazů přechází do snění, vybízí k putování po jiných krajinách, místech – kdy se třeba z jedn

Sbírka Rozhraní nás vtáhne do neuchopitelného světa na pomezí snu a reality, kde hoří vítr a déšť se za nás tiše modlí. V tomto místě mnoha tajemství neviditelné hýbe vším.

Román lze charakterizovat jako text o vině a nevině způsobené zkratkovitým jednáním člověka a jeho podpisem spolupráce s tajnou policií.

Román Nokturno pro Přímoří (Nokturno za Primorsko, 2004) je čtením s vrstevnatým poselstvím. Lze jej vnímat jako historický román o jedné epoše, lze jej číst jako tragický záznam jednoho lidského osudu.

Básnická sbírka Stalaktit s odkazem na význam tohoto slova zvažuje mj. především samu poezii, sám princip básnění. „Hledat neuchopitelné verše je totéž jako sledovat / záři dávno vyhaslé hvězdy,“ píše autor.

Natálie Paterová i ve své druhé sbírce nazvané Co když zvažuje rovinu bolesti, nemoci i smrti, kterou rozšiřuje také o téma postavení ženy ve společnosti a v manželském soužití. Sbírka obsahuje celkem 40 básní, které jsou seřazeny do tří oddílů.

Protimluv 3/2019 otevírají texty ruského básníka Igora Pomeranceva, který žije již po mnoho let v Praze. Tématem jeho básní jsou věznění a politický útlak v kontrastu s duchovním rozměrem člověka, ...

Vydání Protimluvu 2/2019 předznačuje potemnělý obraz ostravského malíře Martina Cihláře na obálce. Číslo je věnováno památce výrazné undergroundové postavy – básníku, organizátorovi literárních akcí a vydavateli Jaroslavu Eriku Fričovi.

Útlý vzdušný svazeček Gábora Gyukicse, jehož texty přeložil do češtiny Robert Svoboda, je skutečnou minimalistickou perlou: kolem půl stovky stran, kolem půl stovky básní, z nichž většina má sotva pár řádek. Půl stovky jistě ne.

Poetická próza Ozim s podtitulem Tesařské črty dává nahlédnout do zanikajícího světa málomluvného starého norského tesaře. J

Protimluv 1/2019 podtrhují eseje dvou zásadních autorů čísla: americká bítnická legenda Garry Snyder přibližuje v mladické a radikální eseji buddhistický anarchismus, ...

Šest českých a šest německých básníků a básnířek se setkalo v létě 2018 v rámci berlínského poesiefestivalu na překladatelské dílně Překladiště.

Básnická sbírka Příběhy přináší vedle retrospektivních, osobně laděných básní i texty-osobní dramata zpodobená třeba do vulkanických zemských pochodů (Zrození sopky).

Hallady jsou ostravské balady často psané či vnímané z vrchů místních nejvyšších kopců – hald – a jejich autor se v nich představuje jako halladář. Jazyk, kterým je text psán, jeho úhel pohledu tomu jednoznačně odpovídá.

Protimluv 4/2018 otevírá zimní žánrový obrázek – s Ostravou spjatý autor Jiří Váňa Stigen, který nyní žije v Norsku, poskytl redakci ukázku ze své prózy Ozim.