Nakladatelství Dobrý důvod

Maso se stává slovem je strhující básnická sbírka Miloše Doležala.Jeho básně-dokumenty jsou nevybíravým svědectvím, v němž drsná až na kost odřená slova bez metafor staví do kontrastu s životem, vírou a bolestí.

Básnickou sbírkou Barchoviny vstupuje do světa české poezie Petr Šmíd (*1985), který už dříve vydal knihy krátkých próz Nautický úsvit nebo Dějiny světa.

Debut Moniky Tintěrové zaujme svou otevřeností, se kterou břitkým jazykem ohledává místa, kde se ve světě ženy intimní setkává s archetypálním.

Novela Húlava nad buzerplacem – inspirovaná Klukanovými zážitky ze základní vojenské služby – vychází v grafické úpravě a s vynikajícími kolážemi Bohuslava Šíra.

Příběh, inspirovaný skutečnou událostí z druhé světové války tradovaný v básníkově rodině, je jednou z prvních prací Jiřího Staňka (1957), kterou napsal jako devatenáctiletý. Báseň vyšla poprvé v almanachu Oheň III roku 1981.

Pro druhou sbírku Libora Staňka II. je charakteristický silný koncept zakořeněný v autorově přirozeném prostředí, který zároveň vstupuje do básní jako významotvorný pilíř.

Otevřely se dveře je básnická sbírka Jiřího Staňka (1957), jehož Ludvík Kundera dlouhodobě považoval za jednoho z nejosobitějších českých básníků.

Kniha Slavomíra Kudláčka, básníka a autora cestopisných esejů o Skotsku, který knižně publikuje už od roku 1994.

Druhá sbírka básní finalistky Literární soutěže Františka Halase (2019) a vítězky Literární ceny Vladimíra Vokolka (2019) vychází ne náhodou v roce autorčiných třicátin.

Krásné texty s unikátní poetikou a hlubokým přesahem. To jsou básně – příběhy, básně – obrazy, básně – schody lidského života v zatím jediné básnické sbírce Dalibora Michka, kde každá báseň má své přesné místo.

První básnická sbírka autorky, která byla za svůj prozaický debut Chlapec s rybí hlavou (2021) nominována na objev roku v ceně Magnesia Litera. Poezie Beranové je vyváženým mixem angažovanosti a upřímného zaujetí, lásky a rozčarování.

V básnické prvotině Vězeňská strava Jiřího Šimčíka (*2003) zaznívá hlas nastupující generace autorů a autorek narozených v druhém tisíciletí.

Debutová sbírka českobudějovické rodačky Anny Gažiové (1999), která na sebe stihla upozornit už v roce 2017, kdy ve své kategorii vyhrála děčínskou Literární cenu Vladimíra Vokolka.

Třicet tři básní knižního debutu Rostislava Šímy (nar. 1992) vydaného v návaznosti na udělení Zvláštní ceny Klementa Bochořáka ve 49. ročníku Literární soutěže Františka Halase, lze číst v jistém slova smyslu jako biografii.

Debut laureáta Literární soutěže Františka Halase a držitele Zvláštní ceny Klementa Bochořáka Víta Maloty.

Renomovaný opavský básník Ondřej Hložek vrací ve své sedmé básnické sbírce Půlnoční deník duchovní obsah jemu důvěrně známým místům.

Básnická prvotina Sdílení polohy bylo ukončeno jedné z nejvýraznějších básnířek své generace i současné poezie Bernardety Babákové (* 1994), je autentickým hlasem s vlastním vyzrálým stylem.

Frantovo pole a jiná čtrnáctiverší je další básnická sbírka v níž na sebe renomovaný autor bere nelehký úkol, když se na ploše sedmatřiceti jazykově vycizelovaných básní ohlíží za zásadními okamžiky celého svého života i za celým dvacátým stoletím.

„Tak to vidíš, to máš za to, žes netvořil kýče,“ píše novoříšský poustevník, malíř a literát Jan Moštěk ve své Baladě milostné, díle, které vzniklo kolem roku 1968 v krátkém období, kdy se naplno věnoval i psaní.