Modlitební kniha ztracených sudetských obcí, kancionál vytěsněných hlasů, výkaz o umírání venkova, v němž se stále ještě trochu zpívá – to je básnický debut Obecní amplióny Michala Grace, neúnavného tuláka a Ostravana se silnými venkovskými kořeny.
Zpoza dveří serverovny je slyšet hlasy vychází jako dvanáctá sbírka v rámci knižní edice LSFH, v jejímž rámci vycházejí literární debuty vítězů Literární soutěže Františka Halase, která existuje už 52 let.
Básník ponejvíce známý spirituálně (a později spíše civilně) laděnou poetikou nabízí v této drobné publikaci tři starší „pobočné texty“, volně přiléhající k jeho řadovým sbírkám.
Takzvaná „krátká báseň“ – transformující západní tradici epigramu a aforismu s východní cestou haiku, koanu – se u autora objevuje už v jeho druhotině K svému (1999). Nyní, v desáté sbírce, se tajemství její dostředivosti otevírá vědomě.
Pátrání po člověku, který dávno odešel a nikdo prý o něm nic nevěděl. Ve své druhé knize Tereza Bínová zaznamenala vzpomínky na svého dědečka, jak o něm s odstupem času vyprávějí ostatní členové rodiny.
Slavomír Kudláček zachycuje v knížce chod času z pozice někoho, kdo stojí uprostřed proudu. Dny se mění v týdny, týdny v měsíce, měsíce v roky, roky v bezčasí, dobré se mění ve špatné a špatné mizí za ohybem odpuštěno či zapomenuto.
Básně Prof. MUC et JUC Jakuba Hrona Metánovského, gymnaziálního učitele, básníka a jazykového experimentátora, badatele, vynálezce, lučebníka a silozpytce vydáváme při příležitosti 185 let od jeho narození.
Básník a lékárník Jiří Staněk skládá ve sbírce Der Kollege hold Georgu Traklovi, snaží se skrze Trakla autorsky vyjádřit a hledá sám sebe v kulisách Traklova života – od Salzburgu přes Vídeň až po alpská panoramata ...
Sbírku Osamělý argonaut napsal renomovaný autor Ondřej Fibich mezi lety 2011-2017. Vzdává v ní hold osobnostem, s nimiž se setkal a přivádí čtenáře i na důležitá místa svého života.
Jazyk jako náhradní díl, jako svorník vnějšku a vnitřku i mimetizující meziprostor. Jazyk jako soubor struktur, pravidelností a výjimek. Jazyk jako prostředek komunikace. Sbírka poezie.
Odevzdat se žáru, nechat se vypalovat jako hrnčířská hlína v peci. V básních Kláry Machů dochází k prostupování bolestného a tvůrčího, pod nožem řezbáře, v zemi, ve výhni slunce. Síla, která se tu rodí, jde ruku v ruce s jemností.
Padlí je sbírka mnoha rovin, lze ji vnímat jako pohled do krajiny, lze ji pročítat s vědomím plynoucího času, nabízí střet s jazykem, kterým se modlí i klne.
V desáté básnické sbírce V jednom roce pokračuje autor starší generace Petr Mazanec neúhybně ve sledování svého údělu, své životní cesty. Bez mnohomluvnosti, afektu, patosu; poctivě a pokorně.
Inge zkoušela spočítat všechny věci v barvách viditelných jen pro mořské korýše. Inge si přála, aby měl žabák krásný den. Inge se před osmi měsíci, třemi dny, jednou hodinou a dvěma setinami vteřiny pokusila o sebevraždu.
V pořadí 11. svazek edice autorů, kteří se stali laureáty Literární soutěže Františka Halase přináší debut Alexandra Pecha (nar. roku 2002), s názvem Hansiáda.
Láska ve městě, kde začíná tisíciletí. Sama jak pláže studených moří. Názvy dvou oddílů básnické prvotiny pražské básnířky Marty Krausové, čítající v souhrnu necelou třicítku básní.
Není jasné, co bylo spouštěčem Mošťkova osobitého psaní. Jeho tvorba se vyznačuje nejen zvládnutím formálních postupů, ale především nezaměnitelným smyslem pro humor, absurditu a grotesknost.
