Nakladatelství Slovanský ústav AV ČR

Publikace je výsledkem spolupráce českých a bulharských jazykovědců a jejím primárním tématem jsou teoretické a metodologické problémy vzniku akademických slovníků a vybrané lexikografické otázky vyvstávající z dvojjazyčného prostředí.

Kniha zachycuje nejdůležitější žánr v písemnictví Horních Lužických Srbů - román. Téma je rozděleno do 3 rovin: historickou, poetickou a hledisko závislosti žánru na ideologii.

Bělorusko a Lotyšsko jsou sousedé, které pojí řeka Daugava. Proto mají obyvatelé obou sousedních států a národů dlouhodobé zkušenosti s tím, jak spolu žít a jak spolupracovat –⁠ sahají přinejmenším do raného středověku.

Kniha obsahuje 24 studií českých i zahraničních autorů. Jednotlivé studie jsou motivovány aktuálními otázkami svobody a nesvobody v životě jedince i celých národů. Odráží se v nich období totalitních režimů nacismu a komunismu, ale i období starších

Autoři kolektivní monografie se snaží ukázat postupnou přeměnu Krymu od multikulturní křižovatky antického světa po kolonii Ruska. Kniha se mj. věnuje oběma anexím Krymu a vysvětluje, za jakých okolností se Krym stal ruským.

Práce nabízí ucelený pohled na neurčité tvary slovesné v češtině, ruštině a němčině podpořené korpusovou analýzou ekvivalentů na základě paralelního korpusu InterCorp ČNK.

Monografie na příkladu běloruských nářečí v Litvě pojednává o staletých balto-slovanských jazykových vztazích, a to jak v rovině areálové a časové, tak i z hlediska četných výpůjček z baltských jazyků, polštiny a ruštiny.

Publikace představuje první syntetické zpracování dějin hlaholského písemnictví, které vznikalo ve druhé polovině 14. a na počátku 15. století v pražském klášteře Na Slovanech, známém později pod označením Emauzy.

Soubor téměř třiceti studií se pokouší zmapovat vývoj slavistických oborů na jednotlivých pracovištích v České republice po roce 1989.

Kolektivní monografie představuje výzkum česko-bulharských literárněvědných, kulturních a historických kontaktů.

Publikace zpřístupňuje nářeční texty získané v letech 2011–2019 při terénních výzkumech autora mezi Rusíny a Ukrajinci na východě Slovenska a v Zakarpatské oblasti na Ukrajině.

Tato kolektivní monografie obsahuje 27 studií věnovaných jazykovým kontaktům v pomezních dialektech na úrovni lexika.

Kniha je věnována současnému stavu a vývoji jihokarpatských nářečí, tedy východoslovanských (rusínských, ukrajinských) dialektů nacházejících se na území Slovenska a Ukrajiny. Jsou v ní analyzovány jazykové materiály získané autorem během terénních v

Sborník obsahuje patnáct studií od dvanácti autorů z České a Slovenské republiky a reprezentuje velkou část současných českých i slovenských literárněvědných výzkumů věnovaných ruské poezii.

Knižní komplet zahrnuje sborník z mezinárodní konference konané v Praze v roce 2003 u příležitosti 250. výročí narození Josefa Dobrovského a jako dodatek rozsáhlou studii Francise J. Thomsona.

Tato kniha je závěrečnou publikací z oblasti pramenného studia v sérii prací Slovanského ústavu AV ČR, věnovaných historii ruské emigrace v Československé republice v meziválečném období.

Vyprávění a písně Rusínů z východního Slovenska: jihokarpatská ukrajinská nářečí v autentických záznamech.

Staročeská bible, tedy ucelený překlad kanonických knih Starého i Nového zákona do našeho národního jazyka, byla dotvářena v poslední třetině 14. a na začátku 15. století v lucemburských Čechách.

Editio princeps nejrozsáhlejší českocírkevněslovanské památky (328 folií), přeložené ve druhé polovině 11. století do církevní slovanštiny z latinské předlohy na českém území. Překlad byl pořízen s největší pravděpodobností v Sázavském klášteře.

Editio princeps nejrozsáhlejší českocírkevněslovanské památky (328 folií), přeložené ve druhé polovině 11. století do církevní slovanštiny z latinské předlohy na českém území. Překlad byl pořízen s největší pravděpodobností v Sázavském klášteře.