Nakladatelství Přestupní stanice

Rudolf Kassner (1873 – 1959) byl jednou z nejzajímavějších a zároveň nejméně známých osobností evropského kulturního myšlení první poloviny 20. století.

V době, kdy slovo zní stále hlasitěji a mlčení se stává vzácností, přichází Max Picard se svou nadčasovou úvahou o pravé povaze ticha. Svět mlčení otevírá cestu k zamyšlení, zklidnění mysli a pochopení, že slovo i mlčení patří k sobě.

Balkovský Pegas Jaromíra Šebka je román, v němž se zapomenutý český venkov mění v jeviště lidských vášní, děsů i drobných zázraků.

Kniha vypráví o velmi vážných tématech tak, jak to umí jen Anna Anisimova: s neuvěřitelnou lehkostí a optimismem. Je možné být šťastný, i když nám osud zapomněl dát do vínku jeden ze smyslů – třeba zrak nebo sluch?

Je to příběh života, umírání a smrti. Pozoruhodná a do řady světových jazyků přeložená kniha Kachna, smrt a tulipán začíná setkáním kachny se smrtí.

Po dovršení sedmdesátého roku svého života nabyl Vilém Flusser dojmu, že dosáhl zralosti, jež ho opravňuje k tomu, aby sepsal to, co sám nazývá sumou. Tehdy ještě netušil, že tato suma se stane i jeho nedokončenou filosofickou závětí.

Během prázdnin, které tráví dospívající Klára se svými rodiči, dojde k jejímu seznámení s mužem, který se k jejímu velkému překvapení objeví na začátku nového školního roku za katedrou, a to dokonce v roli třídního učitele...

Před čtenářem se na malém prostoru odehrává příběh, který na pomezí snu a skutečnosti zve do světa fantazie. Takové fantazie, jež i to, co může na první pohled vyděsit, odkrývá svou laskavou tvář.

V pořadí již druhý soubor esejů filosofa Petra Bláhy opět představuje pestrou skladbu témat, nad nimiž tento autor dlouhodobě uvažuje.

Soubor pěti kratších úvah představuje německého filosofa Oswalda Spenglera, známého svou objemnou a provokativní koncepcí dějin, nejen jako polemika, ale také jako osobnost s širokým rejstříkem znalostí a zájmů.

Kniha objevuje pro českou kulturu neprávem opomněného autora velké výrazové síly. Karl Spitteler (1845 až 1924), tvůrce eposů, básní a povídek, esejista a znalec hudby je dodnes jediný švýcarský nositel Nobelovy ceny za literaturu.

Studie o hluku německého filosofa Theodora Lessinga ukazuje, že se jeho kritický pohled na prožívanou skutečnost netýkal pouze obecnějších okolností, ale že byl prodchnut zájmem o kvalitu života.

Kniha Provincionalistovo bloudění akademickými chodbami žánrově navazuje na východiska dřívější charakteristiky filosofa provincionalismu. Tentokrát se jedná o aplikaci těchto východisek na autorovu dlouhodobou zkušenost s univerzitním prostředím.

Méně známá a do češtiny dosud nepřeložená kniha Martina Bubera vznikala v době druhé světové války. Autor v ní vychází z předpokladu hluboké společenské krize, které lze čelit pouze důsledným promýšlením kořenů naší civilizace.

Dílo Od subjektu k projektu zachycuje Flusserovo uvažování z posledního období jeho tvorby. Také z tohoto důvodu se jedná o vrcholné formulování jeho celoživotního tématu, kterým je hledání východiska z civilizační krize.

Kniha je pokusem o připomenutí svérázu dopisní formy vyjádření, třebaže se v tomto případě jedná o soubor fiktivních dopisů. Jejich adresáty jsou však zcela konkrétní teoretici revoluce, a to z různých období dějinného vývoje.

Kniha nabízí tematicky uspořádané eseje, které se soustřeďují vždy na jeden aspekt výchovného úsilí. Pro vyhodnocování závažnosti těchto aspektů autor vybírá reprezentativní osobnosti, jejichž názory na výchovu vzájemně konfrontuje.

Vilém Flusser představuje v krátkých kapitolách své pojetí dějin. Postdějiny vyjadřují současný dějinný přelom, který se vyznačuje přechodem z tradiční textové kultury do prostředí, v němž získávají převahu technické obrazy.

Filosofické eseje jsou souhrnem příležitostných úvah. Rozličná témata těchto úvah spojuje základní filosofické východisko autora, jež lze postihnout tvrzením, že žijeme v době, jejíž zvláštnost je především v tom, že přestává rozumět sama sobě.

Verše vhodně doplňuje úvodní a závěrečné slovo přátel, které nabízí čtenáři možnost proniknout do zákulisí tvorby i k autorovi samotnému, sbírku citlivě rozvíjejí kresby A. Líhové-Legnerové poodhalující verše ve výtvarném světle.