Bude nakonec Trump pro Putina takovou hračkou jako např. Saakašvilli?

/ Tomáš Weiss

Britský novinář ruského původu Peter Pomerantsev je považován za znalce ruské propagandy. V roce 2016 mu v českém překladu vyšla kniha Nic není pravda a všechno je možné s podtitulem Surreálné srdce nového Ruska.
Britský novinář ruského původu Peter Pomerantsev je považován za znalce ruské propagandy. V roce 2016 mu v českém překladu vyšla kniha Nic není pravda a všechno je možné s podtitulem Surreálné srdce nového Ruska.

Prezidentem Spojených států se stal kontroverzní magnát Donald Trump, kterého si Moskva velmi přála. Co se stalo?

Všude se objevilo tolik analýz, můj celý fejsbůk je toho plný, když si ho zapnu, cítím se jako editor. Vyběhnou na mě milióny argumentů z politického či ekonomického pohledu. Trump v podstatě ani nedementoval, že je Putinův člověk, vlastně jen říkal, že ho má rád. Naváděl Rusy, aby pokračovali dál v hackování a nakonec mu to vyšlo. A proč mluvil Trump o Putinovi v dobrém? Putin je v konečném důsledku něco jako Che Guevara pro pravici. Pokud chcete být zprava proti establishmentu, tak jste pro Putina. Pokud chcete být z těchto pozic proti systému, tak říkáte Fuck NATO, fuck EU, jsem putinovec. Takže pokud Trump říká: mám rád Putina, tak to pro voliče znamená: nejsem liberál, jsem proti establishnemtu, ale ne proti Americe. Takový odkaz chtěl Trump šířit.

Radikální politici jako Le Penová nebo Geert Wilders mu gratulovali mezi prvními? Je jako oni?

Oni jsou profesionální politici, to Trump není. Pokud byl v něčem konzistentní, tak tehdy, když tvrdil, že NATO je obstarožní a že má rád Putina. V tom se najdou i jmenovaní. Ale jinak skáče z místa na místo, ekomonicky je někdy libertarián, jindy úplný opak. A nikdo neví, jak chce vlastně vládnout a možná to nechá na svém víceprezidentovi Mikeu Penceovi. Možná bude prezedentem, jen aby posiloval svojí značku.

Je celkem děsivé, že ten, kdo nemluví pravdu a manipuluje s fakty, se dnes stává úspěšným. Žijeme opravdu v postfaktické společnosti?

Trump se jednoduše svezl s náladou voličů, není to žádná akademická záležitost. Je to zábavné, můžete ho konfrontovat s tím, že nemluví pravdu, ale pro něho to není vůbec podstatné. Snaží se používat nový jazyk, který má úspěch u voličů, je to jako nová hra. V skutečnosti Trump nemluví o nějakých skutečných věcech, pro něho je to rebélie, kde na faktech nezáleží. Pohybujeme se v prostoru, kde o správné údaje nejde. Pokud máte nějakou konkrétní utopii, potřebujete fakta. Trump ale fakta nepotřebuje, protože tehdy by neuspěl. Fakta pro něj nejsou ani hezká ani užitečná. Mluvíme o situaci, kdy nevíme, co udělá. Vy sami nevíte, jakou budoucnost chcete. Věděli jste, že nechcete do EU, ale teď přišli lidi jako Orbán či Kaczynski, kteří mluví o jakési nostalgii. Je to virtuální realita. Nejde o to, že by až teď začali politici lhát, vždycky lhali. Je to jen mnohem komplikovanější.

Kreml tvrdí, že Putin a Trump mají k sobě blízko, nehrozí ale Putinovi, že se v nepředvídatelném Trumpovi zklame?
 
Velmi záleží na tom, co vlastně Putin chce. U Clintonové věděl, co ho čeká. Na druhé straně, umím si představit, jak si může Putin tuto novou situaci užívat. Třeba si řekne, že by mohlo být lehké Trumpa k něčemu vyprovokovat. Putin se vždycky snaží vyvolat nějakou protireakci. Může to být jako s Michailem Saakašvillim, který byl pro Putina fantastickým darem, pro Moskvu byl zcela předvídatelný. S Trumpem to může být zajímavější. Pokud ale Putin zjistí, kde se na něj dá zatlačit, bude pro něj jako nová, neskutečně zábavná hračka.

Ruská média vykreslovala Trumpa jednoznačně jako toho dobrého a Clintonovou jako tu zlou. Bylo to proto, že jim řekl Kreml, že Trump je "náš"?

Samozřejmě, že to všechno bylo diktované. Dlouhodobě platí, že jednou do týdne se vedení kremelské propagandy setká s představitelmi hlavních médií a dostanou instrukce. To není žádné tajemství. Média dostanou všeobecnou myšlenku, kolem které se pak improvizuje. Nejsou žádné pochybnosti o tom, že to diktuje Kreml.

ukázka z rozhovoru, který s britským novinářem vedl Mirek Tóda pro literární občasník Čo čítať?, překlad OKO 

Další články

Ach ta mladičká Dolores Hazeová! Ach ty bujaré představy, tak mučivě přesahující každou skutečnost. Nabokovova Lolita, aneb když se mládí připlete do cesty krizi středního věku. Projděte se po laně mezi k životu volající erotikou, plnou příslibů a pořádným průserem, který vás nadobro zašlape do země. Rozhovor s hlasem audioknihy, Miloslavem Mejzlíkem.
Rozhovory

Nad audioLolitou s Miloslavem Mejzlíkem

Ach ta mladičká Dolores Hazeová! Ach ty bujaré představy, tak mučivě přesahující každou skutečnost. Nabokovova Lolita, aneb když se mládí připlete do cesty krizi středního věku. Projděte se po laně mezi k životu volající erotikou, plnou příslibů a pořádným průserem, který vás nadobro zašlape do země. Rozhovor s hlasem audioknihy, Miloslavem Mejzlíkem.
 | OneHotBook
Pravděpodobně poslední rozhovor s legendární autorkou dětských knih Daisy Mrázkovou, pořídil pro knihu Stará garda kulturní redaktor ČT Petr Vizina. Autorka knih jako Můj medvěd Flóra, Slon a mravenec nebo pochopitelně Sbohem, Jácíčku zemřela 14. prosince 2016 ve věku devadesát tři let.
Rozhovory

Poslední rozhovor s Daisy Mrázkovou

Pravděpodobně poslední rozhovor s legendární autorkou dětských knih Daisy Mrázkovou, pořídil pro knihu Stará garda kulturní redaktor ČT Petr Vizina. Autorka knih jako Můj medvěd Flóra, Slon a mravenec nebo pochopitelně Sbohem, Jácíčku zemřela 14. prosince 2016 ve věku devadesát tři let.
 | Petr Vizina
Knižní rozhovor s Jiřím Padevětem byl jen otázkou času. Jeho knihy o některých aspektech druhé světové války na území Československa lidi oslovily, jeho besedy jsou většinou narvané zájemci o informace. A Padevět je umí vyšťourat a zajímavě podat. Knižní rozhovor s ním nakonec pořídil 41200 čili Rodriguez ale ve skutečnosti kulturní redaktor a publicista Luděk Staněk a jmenuje se Pod tíhou historie.
Rozhovory

Z pankáče knihkupcem, ředitelem a badatelem

Knižní rozhovor s Jiřím Padevětem byl jen otázkou času. Jeho knihy o některých aspektech druhé světové války na území Československa lidi oslovily, jeho besedy jsou většinou narvané zájemci o informace. A Padevět je umí vyšťourat a zajímavě podat. Knižní rozhovor s ním nakonec pořídil 41200 čili Rodriguez ale ve skutečnosti kulturní redaktor a publicista Luděk Staněk a jmenuje se Pod tíhou historie.