Cenu Josefa Škvoreckého získal letos Martin Reiner za Blatného

/ Tomáš Weiss

Přesněji řečeno za knihu Básník o Ivanu Blatném. U cen se pochopitelně nelze dovolávat nějaké oprávněnosti, ale když se vám podaří zajímavě dostat svůj třicetiletý zájem do knihy, tak je to ocenění hodné. To, že Josef Škvorecký vydal v kanadském exilu Blatnému sbírku Stará bydliště, na udělení ceny jistě vliv nemělo, ale je to milý detail.
Přesněji řečeno za knihu Básník o Ivanu Blatném. U cen se pochopitelně nelze dovolávat nějaké oprávněnosti, ale když se vám podaří zajímavě dostat svůj třicetiletý zájem do knihy, tak je to ocenění hodné. To, že Josef Škvorecký vydal v kanadském exilu Blatnému sbírku Stará bydliště, na udělení ceny jistě vliv nemělo, ale je to milý detail.

Ta kniha je plastická a bere Blatného v jeho životní i tvůrčí chronologii. Je silně dokumentární a biografická, takže těžko snadno přikývnout na to, že jde o román. Pokud pochopitelně nepřistoupíme na to, že Blatného život prostě na román vydá. To je ale prostě vděčnost životopisných knih - autor má materiál, nestojí před stvořitelským šílenstvím z "ničeho" dělat "něco".   

Svojí "válku s Mlokem" (krycí jméno Blatného v estébáckých spisech) Martin Reiner vyhrál. Dokázal si Blatného třídit, setřídit...a pak vysedět a dostat do formy.

Tak tedy jen orientačně, co se v knize mimo jiné můžete dočíst:

Ivan Blatný se narodil v Brně a byl opečovávaným jedináčkem. V letech 1930 - 1933 mu ale zemřeli oba rodiče - nejprve otec na TBC, později matka na chorobu jater. Před válkou zdědil jako náctiletý obchod s optikou, který ho finančně zabezpečil až do roku 1948. Reiner připomíná, že hned naproti optice byla oblíbená kavárna Avion, kde Blatný často sedával. Když viděl, že do optiky vcházejí lidé, hned objednával další láhev vína s radostným voláním: Peníze jdou! Přítel Jiřího Ortena (plánovali spolu skutečně sebevraždu?) vydal první básnickou sbírku v roce 1940, druhou hned v roce 1941. Po válce byl Blatný už vnímán jako uspěšný básník a autor knih pro děti. V roce 1945 po osvobození vystoupil do KSČ. 29. března 1948 odletěl s Jiřím Kolářem a Arnoštem Vašíčkem do Británie a ještě večer oznamil z rádia BBC, že už se do Československa nevrátí. Emigrace měla ale na něj velmi drtivý psychický dopad. Téměř celou ji strávil v psychiatrickém ošetřování. StB, které zvedl Blatný svým útěkem roku 1948 pěkně mandle, se snažila připravit akci, a s velkou propagační parádou umožnit Básníkovi, který trpí bez své vlasti v kapitalistické cizině, návrat k milovaným čtenářům. K akci MLOK (krycí jméno pro Blatného) si ve svých archivech mimo jiné zapsala (podle hlášení spolupracovníka KOLAŘÍKA, který za Blatným, jako dávný přítel z dětství, zaúkolován StB, několikrát odjel do Británie):
"Emigrace rozpoutala kolem útěku MLOKA velkou propagandu, MLOK ale skončil po několika týdnech zcela bez prostředků, začal prodělávat silnou depresi...dán na pozorování do ústavu pro choromyslné...po několika týdnech MLOK propuštěn jako normální, ale neměl žádné prostředky k obživě. Flákal se několik dnů, úplně zpustl a jednoho dne byl přistižen nějakou paničkou, jak močil na ulici...přivolaná policie vrátila MLOKA zpět do ústavu...za 9 let v ústavu si MLOK na takový život zcela zvykl, ztratil kontakt s okolním světem a nemá dnes přehled o současných politických a kulturních událostech...MLOK je skutečně duševně chorý...do ČSR se vrátit nechce...z toho dále vyplývá, že ČSR by nemohla po návratu MLOKA propagačně využít, jelikož by bylo těžké, aby MLOK pronesl nějaké prohlášení, jeho dnešní schopnosti na to v současné době prostě nestačí." 

Další články

Scénarista a spisovatel oslavil 12. října třičtvrtěstoletí. Adelheid, Údolí včel, Zánik samoty Berhof, Svědek umírajícího času, Post bellum 1866....Solitér temného pohledu na člověka. Podle jeho vyjádření všichni skuteční hrdinové leží na hřbitově. Takový je totiž svět.
Aktuality

Vladimír Körner 75

Scénarista a spisovatel oslavil 12. října třičtvrtěstoletí. Adelheid, Údolí včel, Zánik samoty Berhof, Svědek umírajícího času, Post bellum 1866....Solitér temného pohledu na člověka. Podle jeho vyjádření všichni skuteční hrdinové leží na hřbitově. Takový je totiž svět.
 | Tomáš Weiss
V Městské knihovně v Praze byl zahájen Velký knižní čtvrtek. Přesněji řečeno - jeho česká část. Přítomni: Jiří Hájíček, Josef Formánek, Andrea Sedláčková, Martin Sodomka, Markéta Šichtařová, Vladimír Pikora. Bez absencí. Uváděl a literáty (včetně režisérů a ekonomů) zpovídal Petr Vizina, mimo jiné stvořitel a moderátor literárního pořadu České televize U zavěšené knihy.
Aktuality

5 knih, 6 autorů, 4 děti a jeden Vizina

V Městské knihovně v Praze byl zahájen Velký knižní čtvrtek. Přesněji řečeno - jeho česká část. Přítomni: Jiří Hájíček, Josef Formánek, Andrea Sedláčková, Martin Sodomka, Markéta Šichtařová, Vladimír Pikora. Bez absencí. Uváděl a literáty (včetně režisérů a ekonomů) zpovídal Petr Vizina, mimo jiné stvořitel a moderátor literárního pořadu České televize U zavěšené knihy.
 | Tomáš Weiss
Jeho rytířské fantasy příběhy inspirovaly vznik seriálu, který dnes sledují milióny. Jednak kvůli filmové výpravě, ale také pochopitelně pro plastičnost a nečernobílost postav. Těžko říct, kdo je v příběhu klaďas a kdo záporák. Takový je Martin autor - nedělá si o hrdinech iluze. Kniha Rytíř sedmi království vychází na Velký čtvrtek 16.10.
Aktuality

Táta Hry o trůny - George R.R.Martin

Jeho rytířské fantasy příběhy inspirovaly vznik seriálu, který dnes sledují milióny. Jednak kvůli filmové výpravě, ale také pochopitelně pro plastičnost a nečernobílost postav. Těžko říct, kdo je v příběhu klaďas a kdo záporák. Takový je Martin autor - nedělá si o hrdinech iluze. Kniha Rytíř sedmi království vychází na Velký čtvrtek 16.10.