Oxfordský archiv vydal další neznámého Tolkiena, tentokrát prvotinu

28.8.2015 /

Tomáš Weiss

Agentury informují: 27. srpna 2015 vyšla v Británii poprvé publikovaná prvotina J.R.R.Tolkiena The Story of Kullervo. Inspirována je finským eposem Kalevalou - konkrétně příběhem malého hrdiny, kterému strýc zabije otce. Kullervo přísahá pomstu - a všechno nakonec špatně dopadne. Vypadá to, že jako mladý byl Tolkien spíš pesimista a nikoliv vyznavač "prstenového" konečného vítězství Bílého nad Černým.

V originálu několik stránek leželo sto let v archivu Oxfordské univerzity. Tam je také, během svých studií v letech 1914 -1915, autor rozepsal a příběh nedokončil.... „Bylo to poprvé, kdy J. R. R. Tolkien, který do té doby psal jen poezii, stvořil prozaický text,“ uvedl odborník na spisovatelovo dílo Vincent Ferre.

Současné domácí Tolkienovo nakladatelství Argo (pro pořádek: nejprve vyšel před Listopadem 89 Hobit v Odeonu, pak dlouho vycházel Tolkien po roce 1989 v Mladé frontě) zatím na překladu Kullervova příběhu nepracuje. Zrovna totiž dodělává jeho předchozí knihu nalezenou v pozůstalosti - Artušův pád. Asi je poctivé, aby zájemci o díla z pozůstalosti věděli, že třeba u Kullervova příběhu je z 200 stránek od Tolkiena jen asi 40. Zbytek jsou úvody, studie, poznámky, rejstřiky...U Artušovy smrti je poměr Tolkien versus poznámkový aparát trochu příznivější pro Tolkiena. Těžba v archivech slavných někdy bohužel ztrácí kvůli financím soudnost. Co mělo být možná z autorovy vůle zapomenuto, vydává se čtenářům za událost. Jako by někdy stačila holá autorská věta....a nová kniha pro otesánka knižního trhu už se nějak uplácá.

Další články

Dnes je to sedmdesát let, co poprvé vyšla Farma zvířat George Orwella. Bajka o tom, jak zvířata z farmy vyhnala lidi a začala si vládnout sama. Ale byla to svoboda prasečí, tedy tyranie, protože někteří si byli rovnější než ostatní.

Aktuality

Když se z prasat stanou komunisti

Dnes je to sedmdesát let, co poprvé vyšla Farma zvířat George Orwella. Bajka o tom, jak zvířata z farmy vyhnala lidi a začala si vládnout sama. Ale byla to svoboda prasečí, tedy tyranie, protože někteří si byli rovnější než ostatní.

27. srpna vyjde česky čtvrtý díl série Milénium Dívka v pavoučí síti. O pár dnů dřív bude elektronicky. Ano, Stieg Larsson je sice od roku 2004 mrtvý, ale jeho švédský kolega David Lagercrantz, se pokusil o nemožné - tedy znovu vstoupit do stejné řeky. Bude to ono? Najde fanoušek původní série to, co hledá? Když ono nechat ležet zlaté vejce na cestě je vlastně asi nemožné...Nakladatelství Host nám poskytlo ukázky z deníku Larssonova následovníka. Tak takhle nějak vznikalo pokračování.

Aktuality

Deník toho, který dopsal MiIénium

27. srpna vyjde česky čtvrtý díl série Milénium Dívka v pavoučí síti. O pár dnů dřív bude elektronicky. Ano, Stieg Larsson je sice od roku 2004 mrtvý, ale jeho švédský kolega David Lagercrantz, se pokusil o nemožné - tedy znovu vstoupit do stejné řeky. Bude to ono? Najde fanoušek původní série to, co hledá? Když ono nechat ležet zlaté vejce na cestě je vlastně asi nemožné...Nakladatelství Host nám poskytlo ukázky z deníku Larssonova následovníka. Tak takhle nějak vznikalo pokračování.

Slavný psycholog není rozhodně jediným výjimečným, který pochopil, že postavit si vlastníma rukama obydlí není pouhá zedničina a tesařina, ale iniciační obřad. Podobně prožíval stavbu svojí "věže" třeba básník Robinson Jeffers nebo stavbu srubu u rybníku Walden Henry David Thoreau. 26. července před 140 lety se C.G.Jung narodil. Bollingenská věž byla pro něj důležitým životním mezníkem.

Aktuality

Proč Bollingenská věž a C.G.Jung?

Slavný psycholog není rozhodně jediným výjimečným, který pochopil, že postavit si vlastníma rukama obydlí není pouhá zedničina a tesařina, ale iniciační obřad. Podobně prožíval stavbu svojí "věže" třeba básník Robinson Jeffers nebo stavbu srubu u rybníku Walden Henry David Thoreau. 26. července před 140 lety se C.G.Jung narodil. Bollingenská věž byla pro něj důležitým životním mezníkem.