Petr Šabach se narodil 23. srpna 1951 v rodině vojáka z povolání. Absolvoval obor teorie kultury na Filozofické fakultě Karlovy Univerzity. Pracoval jako technický redaktor v Pragokoncertu, metodik kulturního domu, asi šest let jako noční hlídač v Národní galerii, inventurník a v letech 1988 až 2001 jako odborný referent Galerie hlavního města Prahy.

Časopisecky publikoval v Mladé frontě, Kmeni, Práci, Tvorbě. Od debutu Jak potopit Austrálii (1986) Šabach tvořil literární dílo vyhraněného projevu a stylu. Patrně nejznámější knihou je Hovno hoří z roku 1994. Dále publikoval třeba Opilé banány, Občanský průkaz nebo Máslem dolů.

Cenu Karla Čapka založilo České centrum PEN klubu v roce 1994, kdy byla poprvé vyhlášena u příležitosti Světového kongresu PEN klubu v Praze. Je určena pro autory, kteří „výrazně a srozumitelně přispěli k tomu, aby se ve společnosti prosadily demokratické a humanistické hodnoty nebo aby byly ubráněny.“ Cena se uděluje vždy v sudém roce.

Prvními laureáty se stali výjimečně zahraniční autoři Günter Grass a Philip Roth. V roce 1996 obdržel ocenění Arnošt Lustig a po něm Jiří Kratochvil, Josef Topol, Ludvík Vaculík, Ladislav Smoček, Jiří Stránský, Václav Havel, Ivan Klíma a Pavel Šrut.