Vandana Shiva (1952) se narodila v Dehradunu v Himalájích. Její otec byl vládní úředník v oblasti lesnictví, matka pracovala ve škole. Shiva vyrůstala na místní poměry v blahobytu. V 70-tých letech se připojila k hnutí, bojujícímu proti kácení lesů na severu Indie a začala se aktivně vyjadřovat k přikořím okoli ní. Ale co Vandanu Shivu, jadernou fyzičku, vedlo k tomu stát se environmentální aktivistkou? Sama říká: „ Byla jsem tehdy zaneprázdněná kvantovou teorií, psala jsem doktorskou práci. Nevěděla jsem co se děje okolo tzv. Zelené revoluce. Na konci 80-tých let jsem byla na konferenci o biotechnologiích a o budoucnosti potravin, tehdy neexistovali žádné geneticky modifikované organismy. Ale lidé na konferenci už začínali mluvit o nutnosti zavést genetické inženýrství. Všechno si nechávali patentovat a neustále pěli ódy na GMO. Stěžovali si, že Evropa a USA jsou pro ně jen malým trhem a je tedy třeba se dostat na globální trh. A aby se tak stalo, je třeba vytvořit zákony a další zákony. Chtěli patentovat život, ale život není přece žádný vynález. Chtěli do světa vypustit geneticky modifikované organismy bez testování. Rozhodla jsem se vrátit zpět do Indie, nechtěla jsem být součástí takových plánů.“  Od této doby Vandana Shiva změnila směr svých aktivit a začala se věnovat biodiverzitě, agroekologii a založila organizaci Navdanya (v hindí znamená devět semen).  Posláním této organizace je chránit rozmanitost semen a osiva. Diky Shivě se Navdanya velice rychle stala mezinárodním hnutím, které dává hlas utiskovaným, nevyslyšeným farmářům a také nabízí systematické školení nejen pro místní, ale i pro mezinárodní zájemce.  Shiva vysvětluje fungování takto: „Naše práce začiná vytvářenim semenných bank, aby jsme mohli uchovávat rozmanitost.  Organizujeme školeni  a poté už jednotlivé komunity zakladaji semené banky ve svych vesnicich, tak, aby si nepotřebovaly semena kupovat. To je jedna část naší práce. Už se nám podařilo založit 120 komunitních semených bank v Indii.  Je pro nás velmi důležité uchovávat semena, která jsou základem našeho místního zemědělstvi. Školení  organizujeme také pro mezinarodní zájemce, založila jsem Univerzitu Země, jejíž součástí jsou pole, kde uchováváme 2000 druhů rostlin. Je to žijící univerzita, kde se lidé učí už jen svou přítomností.  Samozřejmě se učí teorii i vědecké poznatky, ale hlavně praxi. Nejdelší kurz trvá měsíc a věnuje se agroekologii a organickému zemědělství  od A do Z. Všichni jsou zváni k účasti“

Shiva je velkým zastáncem organického zemědělství a na rozdíl od ostatních zemědělských ekologů je přesvědčena, že organické zemědělství je schopno nasytit svět. Během svého proslovu v roce 2011 řekla „Hnojiva neměla být nikdy v zemědělství dovolena. Myslím, že je čas je zakázat. Je to zbraň hromadného ničení. Jejich používání je jako válka, protože ona i přišla z války.“  Shiva tvrdí, že jedinou cestou je návrat zpět k tradičním praktikám v zemědělství. Právě k tomuto výroku se staví někteří kriticky a je slyšet názory, které vidí Shivu především jako hvězdu Západu, protože prezentuje zemědělství velmi romanticky. Lidé, žijící v bohatych zemích, se rádi montují do věcí, kterým se v minulosti vyhnuli a představují si zemědělství jako několik slepic běhajících společně s dětmi na dvorku za domem. Ale zemědělství je dřina, jak každý, kdo farmaří, dobře ví. Je to stejné, jako s představami lidí o životě na vesnici v rozvojovovych zemích. Shiva to tak nemá, jako většina idealistů, při zdůvodňování svých postojů lehké.

Jakou roli hraje politický aktivismus ve vaší praci? "Pokud se objeví nesmyslný zákon, snažíme se ho skrze občanskou neposlušnost zastavit. Snažíme se tím zkoncovat se zotročováním semen. Což je jedna z mých dalších aktivit, založila jsem iniciativu Svobodu semenům (seedfreedom.info) jelikož už teď není všude možné si vyměnovat semena podle přání farmářů, ale funguje tu určitý způsob diktátu.  Například v Kalifornii vstoupil v platnost zákon řikajicí, že lidé si nesmí vyměňovat semena nad vzdálenost tři míle a jen Sacramento může vydávat dalšími zákony tato nařízení nějak změnit. Výzkum a šlechtění mohou provádět jen k tomu určené podniky, jiné šlechtění je nepřípusné. Právě zde je nutné použít občanskou neposlušnost jako nástroj odmítnutí, jinak se takové zákony snadno rozšíří i do dalších států."

Shiva se stala ikonou ve světě boje proti geneticky modifikovaným semenům, novináři ji často nazývají "Gandhim semen" a srovnávají ji dokonce s Matkou Terezou. Shiva napsala několik knih, nesmí chybět v žádném dokumentárním filmu o biodiverzitě a potravinové bezpečnosti, aktivně se účastní debat na sociálních sítích, obzvláště na twitteru a neustále navštěvuje konference po celém světě. Třeba se jí jednou dočkáme i v ČR, prozatim mohou zájemci sledovat situaci skrze nově vzniklou iniciativu Semínkovny, která se v ČR snaží veřejnosti připomenout důležitost něčeho zatím tak přehlíženého, ale v budoucnu možná setsakramanetsky potřebného, jako je promyšlené a a co nejpřirozenější semenaření a udržení pestrosti plodin na určitém území. Věřte, že palmové háje nebo řepková pole jsou jen těmi nejviditelnějšími maléry.

ze zdrojů Seeds of doubt, Michael Specter, Annals of science, The New Yorker, vydáno: 25.8.2014 a Seeds of revolution, Chris Walters, ACRES, The Voice of Eco Agriculture, vydáno: leden 2016, Vol.46, No.1 připravila pro OKO Tereza Weissová