Faberovy verše, věnované jeho zesnulé manželce, se v originálním scénickém tvaru s podtitulem „kabaret o nevyléčitelnosti lásky“ potkají pod režijním vedením Jakuba Šmída s písněmi Jiřího Bulise, výrazné skladatelské osobnosti, spjaté především s brněnským uměleckým světem 70. a 80. let minulého století. Na jevišti se představí Marie Jansová a Martin Severýn, kteří tímto projektem navazují na svoji hereckou, pěveckou a autorskou účast v kabaretu Hrabě 2.15: Bez dechu, který Divadlo NaHraně s úspěchem uvádí už čtvrtou sezónu.

Společnými jmenovateli Faberových básní a Bulisových písní, z nichž je inscenace Neskonalá poskládána, jsou láska a bolest, ale i humor, který z nich vyrůstá. „Naše inscenace maže hranice toho, kde končí Faber a začíná Bulis, jejich poetické světy se na jevišti střetávají a prolínají, a skrze herce a obrazy hovoří s divákem o potřebě nadhledu v těžkých životních situacích, ale i o tom, jak je důležité umět prožít bolest,“ říká k inscenaci její režisér Jakub Šmíd, který je kromě své divadelní tvorby známý také coby stále výraznější režisér filmový; v květnu letošního roku bude do kin uveden jeho druhý celovečerní snímek Na krátko. Autorkou výpravy k inscenaci je Eva Justichová.

Michel Faber (1960) se narodil v Holandsku, ale po celou dobu své aktivní dráhy žije ve Velké Británii, českým čtenářům jsou známé jeho romány Kvítek karmínový a bílý nebo Kniha zvláštních nových věcí. K psaní poezie jej dohnala teprve bolestná zkušenost s umíráním jeho manželky Evy, první básně vznikly přímo v nemocnici, kde v roce 2014 podlehla rakovině kostní dřeně. „Když jsem se potom snažil fungovat ve světě, v němž už nebyl můj nejbližší člověk, psal jsem další,“ píše v předmluvě ke sbírce, vydané česky na konci loňského roku v překladu Viktora Janiše a Richarda Podaného. „Někdy ani jednu za několik týdnů, jindy pět denně. Takovou potřebu poezie jsem předtím nezažil. Kéž bych se dožil sta let, s Evou po boku, a nikdy nic takového nenapsal.“  Výsledkem jsou básně, psané většinou volným veršem bez rýmů, až bezbranně upřímné, věcné a často protkané šibeničním humorem.

Jiří Bulis (1946-1993) byl za svého života známý především jako skladatel divadelní a filmové hudby, jeho originální písňová tvorba se dočkala vydání až po jeho tragické smrti na albu Tiché písně. Od té doby se tyto písně staly součástí několika inscenací, mj. Kabaretu Prévert-Bulis v Divadle v Dlouhé nebo aktuálně uváděného titulu Drazí v Chomutově! brněnské Reduty.