Tvůrčí duo Zdeněk Ležák a Michal Kocián a komiks Anthropoid

Ta bude vytištěna s „oboustrannou obálkou“ – na druhé straně přebalu limitované verze naleznou fanoušci širokoúhlý plakát rozstříleného Heydrichova vozu. Tato verze bude k dostání pouze v distribuční síti Kosmas.

Anthropoid

V Londýně se na základě zpráv o nastoleném teroru uskutečnila 3. října 1941 porada čs. zpravodajců pod vedením plk. gšt. Františka Moravce, na které bylo rozhodnuto o provedení odvetné akce. Cílem se měl stát Karl Hermann Frank nebo Reinhard Heydrich. Datum útoku bylo symbolicky stanoveno na 28. říjen.

Operace dostala krycí označení ANTHROPOID a měla být provedena prostřednictvím dvojice důkladně vycvičených vojáků, kteří by byli v civilním oděvu vysazeni padákem na okupované území. Vybráni byli úspěšní absolventi speciálních kurzů rotmistr Josef Gabčík a rotný Karel Svoboda. Následně byli oba odesláni na doplňující výsadkový výcvik, během něhož se ale Svoboda zranil a nemohl dále pokračovat v přípravě na svěřený úkol. Na Gabčíkovo přání byl nahrazen rotmistrem Janem Kubišem, což vzápětí potvrdil velitel zvláštní skupiny D mjr. Karel Paleček, který předtím Kubiše osobně vybíral.

Naléhavost operace však postupně ztrácela prioritu a přednost dostal program SILVER, jehož hlavním úkolem bylo obnovit ztracené rádiové spojení s domácím odbojem. Rotmistři Kubiš a Gabčík mezitím absolvovali doplňující výsadkový a střelecký výcvik pod dohledem britských instruktorů. Vzhledem k nedostatku vhodných letounů, došlo k několika odkladům operace. K odletu skupiny ANTHROPOID došlo až v noci z 28. na 29. prosince 1941. Jelikož bylo třeba využít možností prostorného letounu s dlouhým doletem, byly tímto letem současně vysazeny i zpravodajské a spojovací paraskupiny SILVER A a SILVER B.

Atentát

Možností pro provedení úkolu operace ANTHROPOID bylo několik, čemuž také odpovídala nadstandardní operační výzbroj výsadku. Ideální formou se zdál být útok na automobil v místě, kde musí výrazně přibrzdit. Průzkumem variant a tras byla vybrána zatáčka u Vychovatelny v Praze-Libni, kudy Heydrich jezdil ze svého sídla v Panenských Břežanech na Pražský hrad.

Dne 27. května 1942, několik málo minut po půl jedenácté, musel protektorův vůz, řízený jeho osobním strážcem Johannesem Kleinem, zpomalit v ostré zatáčce. Situace byla značně nepřehledná, neboť právě přijížděla tramvaj. Tohoto okamžiku využil Gabčík, jehož úkolem bylo Heydricha z bezprostřední blízkosti zastřelit. Jeho samopal Sten Mk. II se však v kritickou chvíli zasekl. Automobil ujel několik metrů, než jej duchapřítomný Jan Kubiš zasáhl speciálně upravenou bombou s nárazovým zapalovačem. Přestože nedopadla dovnitř vozu, exploze poničila jeho pravou zadní část.

Střepiny zasáhly Heydricha do pravého boku a lehce na obličeji poranily i samotného Jana Kubiše. Po výbuchu oba parašutisté urychleně opustili místo útoku, Josef Gabčík ještě při útěku postřelil Heydrichova osobního strážce Johannese Kleina.

ukázka z textu Vojenského histroického ústavu k výstavě Anthropois - němá svědectví z roku 2017

K příběhu pochopitelně patří Heydrichův teror, který akci předcházel, teror, který po atentátu následoval, Lidice, Ležáky, statečnost těch, kteří parašutisty ukrývali, zrada parašutisty Karla Čurdy, poslední boj v kryptě pravoslavného kostela Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze, další popravy českých odbojářů - až po oduznání Michovské dohody ze strany Velké Británie a Francie.