Úvodem

Mnoho událostí souvisejících s historií naší země je často spjato s nejrůznějšími pověstmi, v nichž jako klíčový prvek figuruje téma nadpřirozena, magie, potažmo okultismu. Je to právě Praha, která je spojována s bájnou postavou golema a je zároveň i městem, kde můžeme najít tzv. Faustův dům, legendární Zlatou uličku a mnohá další místa spjatá s pověstmi, jež společně tvoří její osobitý genius loci. Tyto příběhy jsou však záležitostí doby dávno minulé a jen stěží by se daly považovat za reálné či historicky prokazatelné.

Tato kniha má přesto v jistém smyslu k těmto příběhům tematicky blízko. Věnuje se sice událostem první poloviny 20. století a paranormálními jevy se nezabývá, ale právě o jejich uskutečnění se dvě osobnosti, na jejichž osudy se kniha soustředí nejvíce, snažily celý svůj život. Na stránkách této knihy jsem se pokusila za pomoci dostupných pramenů a publikací popsat životní osudy dvou pražských hermetiků – Jana Kefera a Jiřího Arvéda Smíchovského –, kteří celý svůj aktivní život zasvětili okultním naukám. Do života obou z nich pak zásadně zasáhl také vzestup nacismu a následný vznik protektorátu Čechy a Morava. Každý z nich se s novým režimem vyrovnal zcela jinak, „novodobý pražský Faust“ Jiří Arvéd Smíchovský se rozhodl nacistickému režimu podvolit a spolupracovat s ním, zatímco Jan Kefer se naopak odhodlal proti nacismu postavit. Právě tento fakt a jím podmíněné následující události jsou poté podrobněji srovnány v závěru této publikace.

Jan Kefer a Jiří Arvéd Smíchovský však zdaleka nebyli jediní čeští hermetici, jimž zásadně změnila život druhá světová válka a nacismus. Právě tyto dva muže jsem si vybrala nejen kvůli zmíněnému rozdílnému postoji k tehdejšímu režimu, ale také proto, že osudy obou se jistým způsobem v určitých životních milnících paradoxně podobají a částečně i proplétají – oba například můžeme bez nadsázky považovat za osobnosti nadprůměrně inteligentní, s velkým nadáním na jazyky a fenomenální pamětí; kromě touhy po církevním povolání v mládí oba spojovalo taktéž vysoké vzdělání, ale především vášeň pro knihy a zájem o hermetismus včetně členství ve Společnosti českých hermetiků Universalia. Jejich charakter, povaha a názory se však naopak diametrálně lišily.

Na jejich životech tak mimo jiné prezentuji různý postoj okultismu k nacismu a naopak. Mým původním záměrem bylo vylíčit životní etapy obou mužů v době druhé světové války. Jelikož mě však jejich osudy velmi zaujaly a shledávám je natolik poutavými a veřejnosti téměř neznámými, rozhodla jsem se text rozšířit a zmapovat i jejich životy v období před vznikem protektorátu a v případě J. A. Smíchovského až do jeho smrti v roce 1951. Na toto rozhodnutí měl také vliv fakt, že se mi tímto naskýtá možnost zveřejnit a objasnit nepřesné či chybějící informace o J. Keferovi i J. A. Smíchovském, jež podstatně mění pohled na některá dosud publikovaná tvrzení. Nejvíce prostoru je v knize však i přesto věnováno období let 1939 až 1945.

Kromě tohoto dvojportrétu, který je hlavním pilířem knihy, považuji za důležité na začátku textu stručně obeznámit čtenáře také se vztahem nacismu a okultismu v kontextu druhé světové války obecně, ač jsem si vědoma toho, že je tato problematika stále do jisté míry často spojována s nejrůznějšími spekulacemi, a je tudíž velmi složitá. Zahraniční vývoj vzájemného vztahu nacismu a okultismu měl totiž značný vliv právě i na osudy obou osobností. Na tuto kapitolu poté navazuje další, věnovaná okultním společnostem už přímo v protektorátu Čechy a Morava, respektive jejich perzekuci během tohoto období.

Považuji za důležité vymezit také to, čím tato publikace není. V této knize nemám v úmyslu hodnotit činnost a snahy obou mužů v oblasti hermetismu, tuto problematiku přenechám jiným. Nevěnuji se zde ani historii okultních nauk jako takových. V textu se nezabývám ani hlubším vysvětlením principů okultních a hermetických nauk a interpretací obsahu děl na toto téma, i když pro jistou základní orientaci v pojmech, které se v textu často vyskytují, je první kapitola knihy věnována stručnému seznámení s důležitými termíny z oblasti okultismu a Společnosti českých hermetiků Universalia, již jsem si z množství dalších okultních organizací vybrala právě kvůli angažovanosti obou osobností v ní. Současně tato kapitola nabízí možnost pojmout společnost Universalia nejen jako spojnici, kde se osudy obou mužů střetly, a platformu jejich okultních snah, ale také čtenáři ukázat, že J. Kefer a J. A. Smíchovský nebyli jedinými hermetiky, do jejichž životů osudově zasáhl nacismus.

Mým hlavním cílem je ale především dle dostupných a zachovaných pramenů objektivně a uceleně popsat životy J. Kefera a J. A. Smíchovského s bližším zaměřením na jejich činnost v období protektorátu Čechy a Morava. Byla bych ráda, kdyby se jejich dnes již téměř zapomenuté osudy dostaly více do povědomí akademické i širší veřejnosti. Dle mého názoru by totiž rozhodně neměly být zapomenuty. Jakkoliv je můžeme považovat za zvláštní, mnohdy až neuvěřitelné, i tyto příběhy jsou nedílnou součástí naší historie.

Kristýna Bernardová