Kjóko Nakadžimová: Malý dům

Téměř devadesátiletá píše své vzpomínky na dobu strávenou v maloburžoazní domácnosti pana Hiraie v „malém domě“ na předměstí Tokia, od optimistických třicátých let do počátků války. Podrobně líčí předválečné zvyky, společenské vztahy, rovněž dosah historických událostí, rostoucího nacionalismu a devastaci po kapitulaci Japonska v roce 1945. 

Nejdřív musím zdůraznit, že tohle nebude žádná příručka pro hospodyňky. Radami, jak vést domácnost, se už zabývat nechci. Doufám, že je to naprosto jasné. Poté, co jsem dosloužila u rodiny pana Watanabeho a přestěhovala se sem na venkov do Ibaraki, žiju sama, sice skromně, ale spokojeně. Nablízku bydlí můj synovec s rodinou a občas spolu povečeříme, takže můžu říct, že je mi dopřáno požehnaného stáří. Žiju šetrně ze skrovné penze, a protože mám šetrnost v krvi, vystačím mnohem lépe než mnoho mladých lidí dnes.

Egill Bjarnason: Jak Island změnil svět

 Publicista a reportér Egill Bjarnason nastínil ve své knize tyto a mnohé jiné souvislosti mezi Islandem a zbytkem světa a velmi čtivou formou přiblížil úžasnou historii, kulturu a způsob života obyvatel tohoto udivujícího ostrova.

Na Islandu zastavili výstavbu nové silnice - kvůli skřítkům. Trasa vedla totiž kolem skalisek, v nichž elfové přebývají, a stavba by je tedy rušila. „Abychom si to ujasnili hned na začátku, já ve skřítky nevěřím,” říká vážně, avšak s úsměvem v očích Pétur Matthíasson z islandského úřadu pro výstavbu silnic v Reykjavíku.

Tove Alsterdal: Vývrat

 Od setkání s otcem si moc neslibuje, ale dopadne to ještě hůř, než si představoval: najde jej v koupelně mrtvého.
Vyšetřování se ujímá policistka Eira Sjödinová, která se do rodného Adalenu také vrátila teprve nedávno, aby pečovala o matku, u které se začala rozvíjet demence.

Pak si všiml, že po vnější straně fasády stéká voda. Praskla tam snad nějaká trubka? A proč je pes zavřený? Bylo slyšet, že není ve verandě u venkovních dveří, což by bylo pro loveckého psa přirozené, ostatně pro kteréhokoliv psa, zvuky vycházely z hloubi domu. Možná z kuchyně, vcházelo se do ní na protějším konci předsíně. Olof před sebou viděl bleděmodré dřevěné obložení, bíle natřená dvířka skříněk a na sporáku kastrol. Pes je určitě sám. Žádný člověk by nemohl spát tak tvrdě.

David Walliams: Nejhorší rodiče na světě

Jsou to prostě nejhorší tátové a mámy na celém širém světě, ba možná v celém vesmíru! Zacpěte si nos, protože tátovi Petru Puchovi smrdí nohy na sto honů. Kliďte se z cesty ďábelsky rychlé Uršule Uspěchané. A co teprve když váš táta krade dětem hračky?

Výškou byl Petr sice malý, ale v oboru zápachu byl obr. Když má někdo tak strašně smradlavé nohy, obvykle je schovává – vezme si tlusté ponožky a přes ně pořádné boty, nebo ještě líp, kozačky. Ale Petr Puch ne, kdepak. Petr byl na svůj puch pyšný. Věděl, že má smradtastické* nohy a chtěl se o ně se světem podělit. Petr Puch proto bez ohledu na počasí nosil sandály. Dokonce i v hlubokém sněhu! Byly to kožené sandály s otevřenou špičkou, takže každý dobře viděl jeho kuří oka, puchýře a špinavé nehty – a pochopitelně si mohl vychutnat i ten smrad, zvlášť malí lidé, co jsou blíž u země. Prostě mrňousci. A co přesně to bylo za smrad? Sýr. A žádný jemný čedar nebo eidam. Kdepak. Opravdu smradomidální** zrající sýr… který nechali ležet na sluníčku – asi deset let.

Mikoláš Tuček: 42 - Dělej, co tě baví

Odkaz na Douglase Adamse je nepřehlédnutelný, stejně jako odkazy na další populární literaturu, filmy a především hry, ale kniha je především těkavou změtí tu méně, jindy ještě mnohem méně zábavných historek, které autor sepsal pro sichr dřív „dokud si to ještě pamatuje.“

Co vybrat na začátek? Co třeba moment, kdy jsem si fakt na 15 minut užil světovou slávu. Aniž bych o tom věděl, což je trochu můj život v kostce. Proč jsem měl na konferenci Bethesdy pět triček? Požádal jsem Bětku o  ruku v přímém přenosu? A Steraka? Zároveň se dozvíte tip na vynikající snídaňovou polévku (od Campbella, ale jinou, než baštil a maloval Warhol) a jak jsem se dostal na legendární Gangster Party. Proč nakupuju v Macy’s? Co na to Macklemore & Lewis? A Jan Tleskač?

Ursula K. Le Guinová: Velká kniha Zeměmoří, kniha první

Zeměmořské romány patří mezi nejoceňovanější a nejoblíbenější díla moderní literatury. Dostalo se jim prestižních ocenění včetně americké Národní knižní ceny, Ceny Johna Newberyho, Nebuly a mnoha dalších, což jen upevnilo zvláštní místo, jež zaujímají v srdcích i myslích nespočtu čtenářů. Vůbec poprvé vycházejí všechny ve dvou mohutných svazcích, v nichž mimo jiné najdete několik povídek, z nichž některé vycházejí v českém překladu vůbec poprvé.

První tři knihy jsem napsala za pět let: ’68, ’70 a ’72. Šlo mi to od ruky. Žádnou z těch knih jsem si před napsáním pečlivě nepromyslela a nenaplánovala; v každé z nich jsem velkou část příběhu spatřila, když jsem sledovala, kam nevyhnutelně vede, co jsem napsala. Čtvrtou knihu jsem začala sebevědomě. Hlavní postavou byla samozřejmě opět Tenar, pro vyváženost. Věděla jsem, že nezůstala u Ogiona a neučila se u něho magii, ale vdala se za sedláka a měla děti, a že ji příběh znovu svede dohromady s Gedem. Ale v polovině první kapitoly jsem si uvědomila, že nevím, kdo je – teď. Nevěděla jsem, proč udělala, co udělala, nebo co musí udělat. Neznala jsem její příběh, ani Gedův. Nedokázala jsem jej promyslet ani naplánovat. Nedokázala jsem jej napsat. Trvalo mi osmnáct let, než jsem přišla na to jak.

Václava Jandečková, Michal Kocián: Akce Kámen

 Badatelka Václava Jandečková se snaží šířit povědomí o těchto nepromlčených zločinech v nejrůznějších formách, tentokrát v komiksu. Akce spočívaly v organizování pastí pro předem vytipované oběti vyprovokované k útěku z Československa. Vše bylo vymyšleno tak, aby Stb mohla vyslýchat vyhlédnuté osoby na falešných německých celnicích v domnělých úřadovnách americké vojenské kontrarozvědky.

Příslušníci StB vytvořili na několika místech v česko-německém pohraničí falešnou státní hranici a falešný úřad americké vojenské kontrarozvědky CIC. Díky tomuto podvodu oběti uvěřily, že jsou v bezpečí, v rukou amerických úřadů a ochotně vypovídaly o tom, kdo jim v útěku pomáhal. V případě agentů-chodců tak StB získávala informace o spolupracovnících americké zvláštní služby v Československu. Po falešném výslechu putovaly oběti akce Kámen do rukou bezpečnostních orgánů, komunistických soudů a vězení.

Anthony Horowitz: Vražda ve Večernici

V rafinovaně napínavém detektivním thrilleru plném zvratů a ozvěn ze světa Agathy Christie se v hlavních rolích znovu setkáváme se Susan Ryelandovou a Atticusem Pündem, hlavními hrdiny románu Mnoho strak věští vraždu. Brilantní hold klasickým anglickým detektivkám od scenáristy seriálů Hercule Poirot a Vraždy v Midsomeru.

„O co jde?“ zeptala jsem se. „O vraždu.“ To slovo zůstalo chvíli viset ve vzduchu. Na opačném konci terasy svítilo slunce. Místní děti se s hlasitým smíchem a pokřikováním cákaly v Egejském moři. Rodiny se mačkaly kolem stolů. Sledovala jsem pohledem Vangelise, který právě procházel kolem s podnosem naloženým sklenicemi s pomerančovým džusem a ledovou kávou. „O jakou vraždu?“ zamračila jsem se. „Ten člověk se jmenoval Frank Parris. Nejspíš jste o něm v životě neslyšela, ale možná vám něco řekne jméno hotelu, kde k vraždě došlo. Je to hotel Avos.“