Důkladná kniha o sebevraždách

/ nakl. Academia

Má název Ti, kteří se rozhodli a ruku v ruce ji zpracovali etnoložka Alena Lochmannová a soudní lékař Miroslav Šafr. Má 650 stran a také logicky ne úplně příjemnou fotografickou přílohu. Kniha je komplexní a a postupuje od historie sebevražednosti, přes kapitoly jako Typologie sebevražd nebo Sebevražda a víra až třeba ke kapitolám nazvaným lakonicky Proč? Jak? Kde? Kdy? Dojde i na informace o tom, jak se sebevraždy vyšetřují.
Má název Ti, kteří se rozhodli a ruku v ruce ji zpracovali etnoložka Alena Lochmannová a soudní lékař Miroslav Šafr. Má 650 stran a také logicky ne úplně příjemnou fotografickou přílohu. Kniha je komplexní a a postupuje od historie sebevražednosti, přes kapitoly jako Typologie sebevražd nebo Sebevražda a víra až třeba ke kapitolám nazvaným lakonicky Proč? Jak? Kde? Kdy? Dojde i na informace o tom, jak se sebevraždy vyšetřují.

V závěru knihy je rozsáhlá část, kterou člověk listuje a pročítá skutečně se zatajeným dechem. Kapitola Umění rozloučit se uvádí jako faksimile dopisy na rozloučenou. Ty fatální texty, psané většinou roztřesenou rukou. Texty plné omluv, poděkování, žádostí o prominutí. Texty sdělující, proč už to nejde dál.

Umění rozloučit se (ukázky z kapitoly):

Suicidium nemá žádný logický vzorec. Jednotlivé sebevraždy jsou si v mnohém podobné, ale nejsou stejné. Všichni lidé jsou individuálními existencemi, jedineční, zatíženi vlastními osudy, okolnostmi a problémy a končící svůj život na pozadí vlastních popudů. Obecně platí, že sebevražd mužů je více než sebevražd žen, což je na první pohled patrné i v předkládané analýze dopisů na rozloučenou. Na druhou stranu se ukazuje, že sebevražedné pokusy jsou četnější u žen než u mužů, což je přičítáno tomu, že muži zpravidla používají účinnější prostředky k dosažení svého cíle, jako jsou střelné zbraně, bodnořezné nástroje nebo provaz, zatímco intoxikace léky je vnímána jako nejčastěji volený mechanismus sebevraždy u žen. Ačkoliv mnohé výzkumy ukazují, že jsou to ženy, které více propadají depresi, pro muže může být naopak těžší si tuto skutečnost přiznat a mluvit o ní. Postiženy mohou být prakticky všechny věkové skupiny. Sebevražedné indicie je nutné vždy brát vážně, nevnímat je pouze jako nevyhnutelnou součást náročného období dospívání nebo stárnutí

...................

Žena ve věku 76 let, která si přála ukončit svůj život intoxikací léky, uvádí ve svém dopise na rozloučenou čas a vyjmenovává léky s příslušnými počty, které následně i požila, s dovětkem: Snad to bude stačit.

V únoru 2017 byla na místně příslušnou služebnu Policie ČR poštou předána pohlednice s velmi neobvyklým textem. Byla doručena zhruba týden po napsání, což lze odvodit od datace na razítku, které je dobře viditelné. Pohlednice obsahuje informaci o místě nálezu těla pisatele, jenž kromě potřeby sdělit, že odchází dobrovolně, pocítil i nutkání zajistit, aby se jeho tělo našlo. Na pohlednici je mimo jiné uvedeno: Dobrý den. Pokud chcete trochu provětrat své tělo resp. sněžný skútr, tak vyrazte na chalupu č. p. XY do XY. Není to od vás až tak daleko. Hlavní vstupní dveře budou odemčené, vystoupejte po schodech nahoru a v seníkovém vikýři byste mohli objevit v případě úspěšného pokusu mou mrtvolu (bilanční sebevražda oběšením). Níže je dále uvedena identifikace pisatele: jméno a příjmení a rodné číslo. Dotyčný muž byl následně na uvedené adrese skutečně nalezen oběšený.

Pětapadesátiletý muž, který jak vyplynulo z šetření policie, ukončil svůj život zřejmě z finančních důvodů, avizoval nejen způsob sebevraždy, ale i zamýšlené místo, což není obvyklé, neboť řada jedinců nechce být objevena svými blízkými. Někteří sebevrazi si však přejí, aby je někdo nalezl nedlouho po činu. Muž odeslal SMS zprávu svému bratrovi, v níž uvádí: Já už nemůžu, jdu se pověsit do kotelny. Klíč je na lednici. Nechci tady vyset půl roku. Měj se krásně. Všechny vstupní dveře do domu byly uzamčeny, nepoškozeny a zajištěny. Jeden z bratrů muže vyrazil rýčem dveře zadního vchodu a dotyčného nalezl oběšeného na popruhu upevněném na trubkách v kotelně v přízemí domu, ve kterém muž žil. Dotyčný byl v dlouhodobé pracovní neschopnosti, přičemž se snažil splácet hypoteční úvěr, na což se mu nedostávalo finančních prostředků.

Dopis na rozloučenou může mít podobu krátkého sdělení doplněného o dostatečně výmluvné fotografie. Pětatřicetiletý muž, který již v minulosti hovořil o sebevraždě a trpěl psychickými problémy, přičemž léčbu odmítal, přijal ve formě sdělení na Messengeru informaci od ženy, jež mu sděluje, že je jí lépe bez něj. Muž v odpověď zasílá fotografii provazu a připojuje vzkaz: No uvidím, co z toho upletu.

Dotyčný muž napsal řadu dopisů, které následně odeslal poštou. Dopisy byly doručeny poštovním doručovatelem až poté, co sebevraždu skutečně dokonal. V jednom z nich mimo jiného uvádí: Také jsem zkoušel pilu. Docela mám teď strach, zda se mi to povede. Blbě se drží, budu ji muset mít přes ruku. Celý den se klepu, a když spolu mluvíme, tak to je něco strašného se přetvařovat a říkat ti něco jiného. Tělo muže posléze nalezl syn, který procházel kolem pergoly, kde si povšiml motorové pily a krevní sraženiny na zemi.

Jedenačtyřicetiletý muž, který se již v minulosti pokusil o sebevraždu a aktuálně ji opět avizoval, suicidium provedl krátce po vánočních svátcích. Byť v dopise samotném zamýšlený způsob sebevraždy neuvádí a dopis píše především v praktické rovině, verbálně takto učinil, což vyplynulo z vysvětlení podaných na Policii ČR. Muž chtěl již v minulosti spáchat suicidium skokem z výšky. Dlouhodobě se léčil s poruchou osobnosti. Již v minulosti měl připravené lano, které měl doma nebo je nosil v batohu. V průběhu Vánoc vyslovil přání vidět se s dětmi, aby je mohl obejmout a naposledy se s nimi rozloučit. Ten den uvedl, že se půjde oběsit, prý s cílem, aby měla rodina zkažené Vánoce a vždy na něj vzpomínali. Ve své poslední zprávě zaslané bývalé partnerce již jen konstatuje: Za čtyři hodiny jdu na to. Miluji vás. Strašný strach, ale bude to pak už dobrý…

Někteří suicidéři naznačují zamýšlený způsob sebevraždy vizuálně. Například žena ve věku 74 let, trpící depresemi, spáchala sebevraždu utonutím. Ve svém dopise v úvodu píše: Kvůli velkým bolestem. Dny hrozně dlouhé. Všechny jsem vás měla moc ráda. První tři slova jsou podtržena a pod nimi jsou namalovány vlny symbolizující vodu a ryby, v nichž lze spatřovat i náznak zamýšleného způsobu spáchání sebevraždy, která byla následně dokonána.

……………..

Odpusťte mi, milovaný Jane, maminko, děti. Nevím, jak se vyrovnat se svojí nemocí, nevím, jak dál, proto už nesnesu utrpení nás všech. Trápím všechny okolo sebe, všechny, které tolik a navždy miluji. Prosím, nikdo si nic nevyčítejte. Udělali jste nejvíc, co jste mohli, a děkuju za to. Odpusťte mi. Nevím, jak se naučit žít s rizikem své nemoci.

Představa budoucího vývoje nemoci a možná omezení se v dopisech opakují velmi četně, podobně jako téma bolesti, které je s nemocí spojené.

Ahoj. Jak někteří víte, mám Alzheimera a bojím se toho, že lidi ve svém okolí přestanu poznávat, že budu závislý na druhých lidech a nemohoucí. Přestože jste mě všichni chlácholili, rozmlouvali mi to a zpochybňovali, že jsem nemocný, rozhodl jsem se to ukončit. Představa, že se mi rozpadá mozek, mě děsí, neumím s ní žít. Vím, že vás to zasáhne, ale nemohu jinak, odpusťte mi, pokud můžete.

V některých případech se jedná o konkrétní diagnózu, jindy jsou motivem, zejména u starších osob, dlouhodobější zdravotní problémy, které sice nekomplikují sociální interakce, ale omezují soběstačnost jedince. A jak již bylo uvedeno, tyto motivy se často kombinují. Dopis na rozloučenou tak může mít podobu prostého oznámení s objasněním motivací činu, které je určené například policii. Oznámení pro Policii ČR: Plánovaná sebevražda pro zhoršování zdravotního stavu, pro zhoršující se rodinné vztahy.

Další články

Básnický projekt Kamila Boušky dostal název Dokumenty. Tvoří ho tři sešity, které jsou jakousi černou skříňkou, záznamem troskotání lidského druhu. Jeho odcizeného,, virtualizovaného, narcistního světa. A zároveň jsou apelem k probuzení a účasti. Diskutují Jitka Bret Srbová, Libor Staněk, Roman Polách. Moderuje Ondřej Nezbeda.
Aktuality

Kverulanti - podcast časopisu Host o Dokumentech Kamila Boušky

Básnický projekt Kamila Boušky dostal název Dokumenty. Tvoří ho tři sešity, které jsou jakousi černou skříňkou, záznamem troskotání lidského druhu. Jeho odcizeného,, virtualizovaného, narcistního světa. A zároveň jsou apelem k probuzení a účasti. Diskutují Jitka Bret Srbová, Libor Staněk, Roman Polách. Moderuje Ondřej Nezbeda.
 | časopis HOST
Od roku 1980, byl Bohumil Hrabal pravidelně zván do evangelického kostela v Liblicích nad Cidlinou. Nejen k přátelskému posezení - byl zván k duchovním promluvám, inspirovaným většinou svátky. A „nějakej chlápek z Aše“ na ta setkání jezdil s magnetofonem!
Aktuality

Unikátní nález: o čem byly Hrabalovy promluvy z evangelického kostela?

Od roku 1980, byl Bohumil Hrabal pravidelně zván do evangelického kostela v Liblicích nad Cidlinou. Nejen k přátelskému posezení - byl zván k duchovním promluvám, inspirovaným většinou svátky. A „nějakej chlápek z Aše“ na ta setkání jezdil s magnetofonem!
 | nakl. CDK, Pavel Hošek
Měsíc za měsícem plní Argo svoje nakladatelské plány. A protože jedinou specializací je kvalita, o pestrou nabídku není nouze. Však hned uvidíte, pokud budete číst dál.
Aktuality

Novinky Argo - leden 2024

Měsíc za měsícem plní Argo svoje nakladatelské plány. A protože jedinou specializací je kvalita, o pestrou nabídku není nouze. Však hned uvidíte, pokud budete číst dál.