Stal se inspirací mnohých

/ Denisa Novotná, nakl. Malvern

Celý život zápasil s psychickými problémy a závislostí na drogách a dožil se pouhých dvaapadesáti, přesto po sobě francouzský básník a divadelník Antonin Artaud (1896–1948) zanechal nesmazatelnou stopu. Jeho dílo zásadně ovlivnilo moderní divadelní tvorbu a k jeho dramatickému odkazu se hlásili klasikové Eugène Ionesco, Samuel Beckett a Jean Genet, později i Jerzy Grotowski či Peter Brook.
Celý život zápasil s psychickými problémy a závislostí na drogách a dožil se pouhých dvaapadesáti, přesto po sobě francouzský básník a divadelník Antonin Artaud (1896–1948) zanechal nesmazatelnou stopu. Jeho dílo zásadně ovlivnilo moderní divadelní tvorbu a k jeho dramatickému odkazu se hlásili klasikové Eugène Ionesco, Samuel Beckett a Jean Genet, později i Jerzy Grotowski či Peter Brook.

Artaudův život a dílo uhranuly polského kulturního antropologa Leszka Kolankiewicze, který mu věnoval monografii SVATÝ ARTAUD (1988, 2. rozšířené vydání 2001). Publikace je dodnes považována za kánon literatury zabývající se životem a dílem kontroverzního umělce. Kolankiewicz se v ní snaží porozumět Artaudově osobnosti, motivacím a souvislostem, jež utvářely jeho myšlení a tvorbu. Srovnává Artaudovy myšlenky s různými kulturními a filozofickými proudy, což umožňuje hlubší pochopení jeho odkazu. Představuje Artauda jako vizionáře, který se snažil vytvořit nové formy divadla, jež by mohly léčit duši moderního člověka.

Publikace SVATÝ ARTAUD s více než 200 fotografiemi, obrazy a kresbami je konečně dostupná i českému čtenáři díky nakladatelství Malvern a překladateli Davidu Zelinkovi: „Artaudovo směřování za jeho vizemi bylo tak urputné, že začínalo mít rysy zcela svérázného náboženství... a šílenství. Počet těch, kteří jeho odkaz vyložili povrchně nebo mylně, výrazně převažuje nad počtem těch, kdo mu chtěli porozumět do hloubky.“

Antonin Artaud ve své době odmítl tradiční divadelní formy a usiloval o vytvoření nového, intenzivnějšího a fyzičtějšího divadla, které by působilo přímo na smysly diváka. Jeho představení často zahrnovala prvky násilí, sexuality a šílenství. Podle Artauda mělo být divadlo nástrojem, který by diváka očistil od jeho iluzí a přivedl ho tváří v tvář skutečnému utrpení a krutosti světa. Jeho myšlenky měly zásadní vliv na rozvoj různých uměleckých směrů, jako je surrealismus, existencialismus a avantgardní divadlo. Stal se inspirací pro mnoho umělců včetně režisérů, dramatiků, výtvarníků a hudebníků. Duševní utrpení a konflikty se odrazily v jeho díle a dodaly mu ještě větší intenzitu.

Před titulem Svatý Artaud se na českém trhu objevila jediná Artaudova monografie Antonin Artaud. Poslední z prokletých (1994) z pera divadelníka Jana Kopeckého (1919–1992), ta je však rozebrána. Dá se říct, že dílo kulturního antropologa Leszka Kolankiewicze nyní zaplní díru na trhu. Autor v ní mj. ukazuje, jak společnost odmítla Artaudovy radikální myšlenky a jak to ovlivnilo jeho život. Nenásilnou formou sděluje, že umělcovy problémy a otázky jsou nadčasové a týkají se každého z nás. Současně zdůrazňuje, že Artaudův odkaz je stále živý a dodnes inspiruje umělce a myslitele.

Francouzský básník a divadelník Antonin Artaud (1896–1948) je považován za jednu z klíčových postav meziválečné avantgardy a bývá řazen mezi tzv. "prokleté básníky". Jeho raná básnická tvorba byla silně ovlivněna surrealismem. Po roztržce se surrealistickou skupinou se zaměřil na divadelní tvorbu. Nejprve spolupracoval s představiteli francouzské divadelní avantgardy: v roce 1927 založil společně s Rogerem Vitracem a Robertem Aronem Divadlo Alfréda Jarryho, kde uváděl například Strindbergovy a Claudelovy hry. Později založil vlastní divadelní scénu, kterou nazval Divadlo krutosti. Svoji představu, jak má vypadat moderní divadlo, popsal jednak teoreticky ve spisu Manifest divadla krutosti (Manifeste du théâtre de la cruauté, 1932, česky 1993), jednak ji předvedl v představení divadelní adaptace Shelleyho tragédie a Stendhalovy povídky Cenciové (Les Cenci, 1935). V polovině 30. let odjel do Mexika, kde se účastnil náboženských rituálů mexických indiánů. Po návratu do Francie u něj naplno propukla duševní nemoc, v letech 1937-46 byl opakovaně internován v psychiatrické léčebně.

Artaud je autorem dlouhé řady básnických i prozaických textů, esejů, dopisů.  Výbor z nich vyšel česky ve třech svazcích Texty I (1995), Texty II (1996) a Texty III (2003). Mezi nejvýznamnější patří Van Gogh aneb Zasebevražděný společností (česky 1993), Tarahumarové, Skoncovat s božím soudem (česky 1993). Napsal také sbírku esejů Divadlo a jeho dvojenec (Le Théâtre et son double, 1938, česky 1994), v níž popsal svoji vizi divadla.

Polský kulturní antropolog Leszek Kolankiewicz (*1954), absolvent polonistiky na Varšavské univerzitě a profesor humanitních věd vyučoval řadu let na divadelních katedrách ve Varšavě i v Paříži. Je autorem několika oborových publikací, mj. Dziady. Divadlo svátku mrtvých (1999), Samba s bohy. Antropologický příběh (1995), Svatý Artaud (1988, česky 2024).

 

Další články

Saša Michailidis se ptá publicistky a programové ředitelky Letní filmové školy Ivy Hejlíčkové a filmové publicistky časopisu Respekt Jindřišky Bláhové. 26. ledna by bylo herci, režisérovi, závodníkovi a filantropovi Paulu Newmanovi 100 let. Ve kterých rolích exceloval a proč? Jaké bylo jeho postavení v Hollywoodu?
Aktuality

Akcent: Paul Newman 100: úsporný herec s hezkou tváří

Saša Michailidis se ptá publicistky a programové ředitelky Letní filmové školy Ivy Hejlíčkové a filmové publicistky časopisu Respekt Jindřišky Bláhové. 26. ledna by bylo herci, režisérovi, závodníkovi a filantropovi Paulu Newmanovi 100 let. Ve kterých rolích exceloval a proč? Jaké bylo jeho postavení v Hollywoodu?
 | Český rozhlas Vltava
Reportérka, polonistka a fotografka Ilona Wiśniewska přijíždí do oblasti Qaanaaq, kde nejsou asfaltové silnice a ke hřbitovu vede písčitá cesta lemovaná lavičkami z europalet. Přesto by původní obyvatelé toto místo za jiné nevyměnili, natož aby ho prodali. Leckdy ale cítí bezmoc. Už 70 let jsou sice občany Dánska, ale zdaleka si tak nepřipadají.
Aktuality

Ex libris: Pod ledovou krustu života v Grónsku míří kniha Mihotání

Reportérka, polonistka a fotografka Ilona Wiśniewska přijíždí do oblasti Qaanaaq, kde nejsou asfaltové silnice a ke hřbitovu vede písčitá cesta lemovaná lavičkami z europalet. Přesto by původní obyvatelé toto místo za jiné nevyměnili, natož aby ho prodali. Leckdy ale cítí bezmoc. Už 70 let jsou sice občany Dánska, ale zdaleka si tak nepřipadají.
 | Český rozhlas Plus
Cena literární kritiky je ocenění založené stejnojmenným spolkem sdružujícím literární časopisy A2, Host, Souvislosti, revue Prostor a Tvar. Uděluje se jednou ročně a kromě samotného vyhlášení na sebe v průběhu roku bere podobu veřejných debat ve vybraných univerzitních městech. Cena se uděluje ve dvou kategoriích, poezii a próze.
Aktuality

Cena literární kritiky poprvé - nominace

Cena literární kritiky je ocenění založené stejnojmenným spolkem sdružujícím literární časopisy A2, Host, Souvislosti, revue Prostor a Tvar. Uděluje se jednou ročně a kromě samotného vyhlášení na sebe v průběhu roku bere podobu veřejných debat ve vybraných univerzitních městech. Cena se uděluje ve dvou kategoriích, poezii a próze.