Ve věku 92 let zemřel americký spisovatel Tom Robbins

Proč si myslíte, že jsme tak vehementní ve své připoutanosti k jazyku, zvláště k ideologiím, identitám atd. – „závojům“, abychom použili váš koncept z Skinny Legs and All – které popisuje? Nebo jinak řečeno, proč by jazyk nemohl být spíše užitečným nástrojem než železným pravidlem?

 My lidé žijeme v jazyce tak, jak žije pavouk ve své síti. Jak naše všední každodenní zkušenosti, tak naše nejvznešenější abstraktní myšlenky (často vypůjčené od jiných „pavouků“) se zaplétají do mnoha vláken této pavučiny, některé jsou pomalu stráveny, jiné se nechají scvrknout nebo nafouknout.

 Čím déle žijeme, tím je web zamotanější, i když i v mládí si můžeme dovolit hltat určité „mouchy“ (politické ideologie, náboženská dogmata, nedosažitelné cíle nebo přehnané představy o našich schopnostech), které omezují náš vývoj a deformují web.

Jazyk zůstává naším prvním vynálezem (první nástroje a zbraně byly nalezeny, nikoli vyrobeny), naším nejambicióznějším a někdy i nejvelkolepějším. Méně se cení, že slova sama o sobě, přesahující jejich utilitární parametry, mohou být přinejmenším stejně důležitá – a často více poutavá – než věci nebo myšlenky, které představují. Dokonce i profesionální spisovatelé si často neuvědomují, že jazyk není polevou, ale dortem.

 Takže místo toho, aby bylo příliš mnoho vjemů, které se vymykají slovům, to může být jen tím, že po tak dlouhé době nás prostě není dost, kteří, jako Molly Bloom v Joyceově Ulysses , dokážou slovně proměnit něco jako špinavé svádění v divoké a přitažlivé slovo. Z mého pohledu máme, lingvisticky řečeno, možná příliš mnoho šikovných nástrojů a málo kouzelných hůlek.

Někdy, když jiskří hůlka a naše múza se na nás usmívá jako horký rohlík namazaný máslem, můžeme pomocí slov rozsvítit stránku. Nebo pokoj. Dokonce i mysl – i když ne tak oslnivě jako ony verbálně transcendentní entity, které tak pokorně sídlí v některých houbách, kaktusech nebo v nečistém námelu, který infikuje pšenici a žito. Ale my už jsme se tím minovým polem probloudili a není to ani náš domácí trávník. Spočítejme si prsty na nohou a rukou a jedeme dál.

...........

z rozhovoru pro Medium and Reality Sandwitch