Zaumný jazyku, inspiruj rozum!

Jako jedna z  nejvýraznějších osobností ruské avantgardy je Velemir Chlebnikov obvykle spojován nejprve s  ruským symbolismem a  později futurismem. Spojnici se symbolisty mu zajistily především rané inspirační zdroje v podobě takových básníků, jakými byli Vjačeslav Ivanov, Andrej Bělyj či Fjodor Sologub. Později se Chlebnikov sbližuje s  ruskými futuristy, participuje na sborníku Sadok Suděj (1910) a stojí u zrodu skupiny Budetljaně.

Pro pochopení Chlebnikovovy poezie je třeba vysvětlit pojem „zaum“, nebo též zaumný jazyk. Sám termín je ve své podstatě „zaumný“, neboť je odvozen od ruského slova um („rozum“), k němuž je připojena předpona za-, odkazující k tomu, že tento jazyk stojí za hranicemi rozumu. Zaumný jazyk je spojován nejčastěji s  futuristickými experimenty a  lze bezesporu tvrdit, že skutečného mistrovství v tvoření zaumných neologismů dosahuje právě Velemir Chlebnikov. Jazyková hra, jež vede ke zrodu novotvaru, je často založena na zvukových asociacích. Ostatně sám Chlebnikov říká: „Slova jsou spojnice mezi asociativními a zvukovými centry.“

Pro tento výbor z Chlebnikovovy tvorby, dosud nejucelenější v českém prostředí, byly vybrány jeho verše z let 1908–1916: tento výběr byl motivován především snahou představit ho českému čtenáři nejen jako básníka-symbolistu a básníka-futuristu, ale především jako básníka- -bezbřehého experimentátora na poli jazyka. K roku 1908 se totiž váží první významné Chlebnikovovy jazykové experimenty, konec roku 1916 představuje opačnou mez především proto, že 8. dubna 1916 byl Chlebnikov mobilizován a válečná zkušenost pro básníka logicky znamenala nejen nová témata, ale bohužel přinesla i zhoršení Chlebnikovova duševního zdraví. Jeho špatný duševní stav se pak sekundárně projevuje i na textech samotných.

.............

z doslovu překladatelky Jany Kitzlerové, druým překladatelem knihy je Vojtěch Frank