Za oponou bestsellerů: Kdo je Dan Brown a proč jeho knihy hýbou literárním světem?

Od piana k próze 

Dan Brown (*1964, Exeter, New Hampshire) vyrůstal v rodině, kde se střetávaly dvě zdánlivě neslučitelné perspektivy – víra a věda. Jeho matka byla oddaná varhanice a sbormistryně v místním kostele, otec respektovaný matematik. Právě tohle napětí mezi duchovnem a racionalitou se později stalo ústředním tématem jeho knih. 

Po studiích na Amherst College zamířil Brown do Los Angeles, aby prorazil jako hudebník. Hrál na klavír, skládal písně, nahrával – a dokonce vydal několik alb, včetně jednoho s příznačným názvem Angels & Demons. Přesto se větší úspěch nedostavil. Po návratu na východní pobřeží začal učit angličtinu a kreativní psaní na prestižní Phillips Exeter Academy. A právě tam přišel impuls, který ho nasměroval ke spisovatelské dráze. 

Když NSA zaklepe na dveře 

Na jaře roku 1995 dorazili na kampus školy agenti tajné služby a odvedli k výslechu místního studenta. Důvod? V e-mailové debatě s kamarádem napsal, že je tak frustrovaný z politické situace, že by nejradši „zabil prezidenta Clintona“. 

Brown si tehdy poprvé uvědomil, že naše soukromá komunikace vůbec nemusí být tak soukromá – a že vláda ví o občanech víc, než se na první pohled zdá. Téma sledování a zneužití informací ho natolik zaujalo, že začal zkoumat, jak americké bezpečnostní složky fungují. Když narazil na téměř neznámou agenturu jménem NSA, bylo rozhodnuto: opustí učitelské místo a začne se naplno věnovat psaní. 

Výsledkem byla Digitální pevnost (1998), technothriller o šifrování, kontrole informací a morálních dilematech digitálního věku. Následovala Anatomie lži (2001), politický thriller ze zákulisí NASA. Obě knihy zaznamenaly mírný úspěch a získaly si první čtenáře i pozornost nakladatelů. Ale největší úspěch měl Brown teprve před sebou. 

Brownománie začíná 

Zlom přišel se Šifrou mistra Leonarda (2003), která Browna katapultovala mezi nejčtenější autory světa. Poprvé se v ní objevil profesor symbolologie Robert Langdon a s ním i výbušná směs historie, náboženství, šifer a konspirací. Kniha se stala globálním fenoménem a nastartovala jednu z nejúspěšnějších knižních sérií posledních dekád. 

Robert Langdon a jeho cesty světem 

Na Šifru navázaly další příběhy s Robertem Langdonem – a každá kniha přinesla novou lokaci, nové symboly a nová tajemství, která čekala na rozlousknutí. 

• Andělé a démoni (2000), Vatikán – Langdon se snaží zabránit atentátu na konkláve a rozluštit stopy vedoucí k legendárnímu bratrstvu iluminátů. 
   

• Ztracený symbol (2009), Washington – V honbě za tajemstvím amerických zakladatelů odhaluje Langdon zednářské symboly skryté v architektuře hlavního města. 
   

• Inferno (2013), Florencie – S amnézií v hlavě a stopami v Dantově Božské komedii pátrá Langdon po vědci, který chce „zachránit lidstvo“ smrtícím virem. 
   

• Počátek (2017), Španělsko – Langdon luští poselství futuristy, jenž tvrdil, že zná odpověď na otázku: „Odkud pocházíme – a kam směřujeme?“ 
   

• Tajemství všech tajemství (2025), Praha – Langdon zavítá do střední Evropy, aby v labyrintu pražských uliček a dějin odhalil to největší ze všech tajemství. 

Kniha tak špatná, že kazí pověst špatným knihám 

Brownovy knihy budí silné emoce. Pro jedny jsou vzrušující fikcí, pro druhé nebezpečným zkreslením reality. Jeho styl mísení historických faktů s fikcí a reálných osobností s fabulací podle kritiků mate čtenáře a posiluje konspirační myšlení. A to nejen v očích odborníků, ale i institucí. 

• Šifra mistra Leonarda čelila žalobám kvůli plagiátorství (např. od autorů knihy The Holy Blood and the Holy Grail) a oficiálnímu bojkotu ze strany Vatikánu. Katolická církev obvinila Browna z narušování náboženské identity a šíření herezí. 
   

• Andělé a démoni rozhněvali církev natolik, že Vatikán zakázal filmovému štábu natáčet v římských památkách. Produkce musela scény z Baziliky sv. Petra a dalších lokací postavit ve studiu. 
   

• Inferno si vysloužilo kritiku od WHO i OSN za to, jak dramatizuje rizika globálních epidemií a biotechnologií – odborníci varovali, že kniha vyvolává strach z vědeckého výzkumu a může šířit dezinformace. 
   

A literární kritici? Ti byli mnohdy nemilosrdní. „Kniha tak špatná, že kazí pověst špatným knihám,“ prohlásil o Šifře mistra Leonarda spisovatel Salman Rushdie. 

Architekt napětí 

Zatímco odpůrci mu vytýkají nekvalitní jazyk, repetitivní styl a pomlouvanou „fakta jako fikce“ prezentaci, zastánci oceňují jeho schopnost vtáhnout masového čtenáře napětím, záhadami a zájmem o dějinné i vědecké otázky. 

V Brownových knihách totiž nejde o to, jak pracuje s jazykem – ale jak vypráví příběhy. Brown není „zahradník“, který nechá příběh v průběhu psaní volně růst. Je architekt. Každý román pečlivě naplánuje a buduje jako komplexní strukturu, kde má každý prvek své přesné místo.  

Než začne psát, tráví měsíce až roky výzkumem – čte odborné knihy, konzultuje s historiky, vědci, teology. Navštěvuje místa, kde se děj odehrává, a sbírá detaily, které pak ve vyprávění působí naprosto autenticky. Teprve pak začne skládat – scénu po scéně, vodítko po vodítku, šifru po šifře. 

Šifry, symboly a smysl ukrytý mezi řádky 

Brownova síla spočívá v tom, jak umí propojit staré s novým. Da Vinciho kresby a digitální šifrování. Dantovu Božskou komedii a moderní genetiku. Mystiku kabaly a vědu o lidském vědomí. Jeho příběhy se opírají o tři základní pilíře, které se v různých obměnách vracejí v každé knize: šifru, symbol a konspiraci. 

• Šifra není jen záhada – je to způsob, jak vést čtenáře příběhem, dávkovat napětí a zároveň podsunout otázky o řádu světa a smyslu lidského hledání. Odkaz na článek o šifrách 
   

• Symbol není dekorace – je to most mezi minulostí a současností, mezi zjevnou událostí a hlubším významem. Odkaz na článek o symbolech 
   

• Konspirace nejsou postavené jako pravda – ale jako znepokojivá hra s tím, co by mohlo být. Odkaz na článek o konspiracích 
   
   

Právě tahle struktura, promyšlená jako architektonický plán, dává brownovým příběhům rytmus, směr a podprahovou hloubku – a čtenářům pocit, že nečtou jen příběh, ale rozkrývají tajemství světa. 

Knihy, které nemůžete odložit 

Brown svým čtenářům umožňuje pocítit to, co málokterý autor: být součástí příběhu. Čtenář není jen pasivním pozorovatelem. Sám se na chvíli stává Robertem Langdonem. 

„Brown píše tak, že i když máte obyčejný den, připadáte si jako lovec tajemství. Nemusíte opustit gauč, a přitom jste v Louvru, pod Římem nebo v knihovně ve Vatikánu.“ 
— komentář na Redditu 

Fanoušci často říkají, že je přivedl k hlubšímu zájmu o historii, vědu, filozofii. Každá kniha je zároveň i cestopis. Ať už se odehrává v Istanbulu, Florencii nebo Paříži – a teď i v Praze. 

Tajemství všech tajemství - dlouho očekávaná novinka 

Právě do srdce Evropy zamíří děj dlouho očekávaného románu Tajemství všech tajemství, který vychází 9. září. Langdon do Prahy přijíždí na přednášku noetické vědkyně Katherine Solomon. Ta zmizí – spolu s rukopisem, který má potenciál změnit způsob, jakým chápeme lidské vědomí. 

Čeká nás opět kombinace šifer, historie a moderní vědy. Podle autora i nakladatele bude kniha „nejpropracovanější, nejzábavnější a nejvíc brownovská ze všech“. 

A jak už to u Browna bývá – vedle oficiálních informací se okamžitě rozběhly fanouškovské teorie. Diskutuje se, jestli v příběhu figuruje záhadný Voynichův rukopis, jestli Langdon odhalí tajemství alchymistů Johna Dee a Edwarda Kelleyho, nebo jestli klíč k celé zápletce nespočívá v mystickém symbolu Monas Hieroglyphica a enochiánských klíčích. 

Praha, s její okultní minulostí a atmosférou tajemna, k tomu přímo vybízí. Ale to už je téma na samostatné pátrání… 

Chcete prozkoumat svět Dana Browna sami? 

Zapátrejte na Kosmas.cz