Společnost spotřeby je jedním ze zásadních děl soudobé sociologie

Jean Baudrillard(1929–2007) francouzský filozof a sociolog,který patří do okruhu badatelů v oblasti postmoderní filozofie a poststrukturalismu a jehož jméno (společně s Umbertem Ecem) se nejčastěji spojuje s teorií hyperreality.

PŘEDMLUVA

J. P. Mayer

Kniha Jeana Baudrillarda Společnost spotřeby je zásadním příspěvkem k soudobé sociologii. Své místo má bezpochyby mezi knihami, jako jsou Durkheimova Společenská dělba práce, Veblenova Teorie zahálčivé třídy nebo Osamělý dav Davida Riesmana. Jean Baudrillard předkládá analýzu našich současných západních společností, včetně té ve Spojených státech. Soustřeďuje na fenomén spotřeby předmětů, jehož se dotkl již v Le Système des objets (Systému předmětů, Gallimard, 1968). V závěru uvedené knihy nastiňuje plán této své další práce: „Je třeba si hned zkraje ujasnit, že spotřeba je aktivní způsob vztahu (nejen k předmětům, ale i ke společnosti a světu), způsob systematické aktivity a globální odpovědi, o který se opírá systém naší kultury jako celek.“ S pronikavou jasností ukazuje, jak velké technokratické korporace vyvolávají tužby, jimž nelze odolat, a vytvářejí novou společenskou hierarchii, která nahradila někdejší třídní rozdíly.

Nová mytologie se utváří takto: „Pračka,“ píše J. Baudrillard, „slouží jako praktický nástroj a  hraje též roli jako nástroj komfortu, prestiže atd. A právě tato poslední oblast je prostorem spotřeby. Jako signifikantní prvky v něm mohou být místo pračky jakékoli jiné předměty. V logice znaků a v logice symbolů už předměty nejsou spojovány s nějakou funkcí nebo určitou potřebou. A to proto, že odpovídají něčemu docela jinému, tedy buď sociální logice, nebo logice přání, jimž poskytují proměnlivé a neuvědomělé významové pole.“ Spotřeba se jako nový kmenový mýtus stala morálkou našeho dnešního světa. Je na nejlepší cestě zničit základy lidského bytí, tedy rovnováhu, kterou evropské myšlení od dob Řeků udržovalo mezi mytologickými kořeny a  světem racionálního logu.

J. Baudrillard si uvědomuje nebezpečí, jemuž čelíme. Uveďme ještě jednu citaci: „Jako se středověká společnost opírala o rovnováhu mezi Bohem a ďáblem, naše si ji zajišťuje opírajíc se o spotřebu a její odsuzování. I dnes se mohou okolo ďábla vytvářet hereze a sekty černé magie. To nám vlastní magie je bílá, v  hojnosti není pro herezi místo. Je to profylaktická bělost saturované společnosti, kterou nejímá závrať z historie, protože žádnou nemá, a která nezná jiný mýtus než sebe sama.“ Mladá generace by si měla v  hutném stylu napsanou Společnost spotřeby důkladně prostudovat. Možná si vytkne za cíl rozbít tento obludný, ne-li přímo obscénní svět hojnosti předmětů, tak úžasně podporovaný masovými médii a  zejména televizí, tento svět, který je hrozbou pro nás všechny.

J. P. Mayer Universita Reading Výzkumné centrum (Tocqueville)