3x Argo na začátku podzimu

Karen Wynn Fonstadová: Atlas Středozemě

Atlas Středozemě poprvé vyšel v roce 1981, později ho autorka upravovala a doplňovala v souvislosti s vydáváním neznámých Tolkienových textů. Vydání v Argu vychází z poslední verze z roku 1994 (v českém překladu 1998), je však opatřeno novými, propracovanějšími ilustracemi. e dobře známo, že Tolkien měl přesnou představu o fyzické podobě svého fantazijního světa a sám nakreslil v řadě variant několik jeho map. Atlas Středozemě je samozřejmě využívá, ale vychází hlavně z Tolkienových líčení a popisů v textech. V mnoha dílčích mapách, schématech a nákresech zachycuje putování hrdinů, tažení armád, bitvy i schémata různých dějišť i staveb; nabízí i řadu map tematických věnovaných podnebí, národům či jazykům. Čtenářům Hobita, Pán prstenů a dalších Tolkienových děl umožňuje si autorův svět plastičtěji představit.

"Tolkien nás varoval, abychom se nedožadovali pohledu na „kosti“, ze kterých se vařila „polévka“, ale Christopher Tolkien v předmluvě k Dějinám napsal: „Takové [požadavky] nejsou v zásadě nijak neoprávněné. Vyplývají z přijetí imaginárního světa jako předmětu zkoumání a uvažování stejně platného jako mnohé jiné předměty zkoumání a uvažování ve světě až příliš neimaginárním.“ V souladu s tímto postojem mají mnozí z nás tak nenasytnou touhu nahlédnout do každého koutu Středozemě, že se Tolkienovou radou nedokážeme řídit. A tak se po náležité výstraze pokusím ukázat vám některé z oněch „kostí“.

Thomas Olde Heuvelt: Orákulum

Nadpřirozený thriller, v němž přízrak minulosti věstí návrat starobylých sil, které navždy změní náš svět…Dvě děti, Luca Wolf a Emma Reichová, spatří za mlhavého zimního rána plachetnici z 18. století. Nespatří ji však na moři, nýbrž na souši, na holém poli. Na zádi oné podivnosti se skví nápis Orákulum. Emma podlehne zvědavosti, na loď vyleze a vklouzne do podpalubí. A nikdo už ji nikdy neuvidí. Luca tone v rozpacích; chce se za ní vydat, ale vyděsil ho výraz, který se Emmě v posledním okamžiku mihl ve tváři.
Zanedlouho zmizí dalších jedenáct lidí. Luca a jeho matka se ocitnou v rukách tajné vládní agentury, která má řadu otázek, žádné odpovědi a je odhodlaná odhalit tajemství lodi dřív, než se spustí mediální bouře. Tajemství je přinucen zkoumat i Robert Grim, specialista na okultní záležitosti se zvláštní minulostí a značnou averzí k autoritám. Zvolna začne vycházet na světlo, že s plachetnicí je spjatá minulost, která by měla zůstat spát…

„Záleží na tom? Ta bitka byla hustá!“ „Jo, ale začátek byla prostě laciná lekačka. Já nevím. Napřed dočtu knížky a možná to pak ještě zkusím. Ale myslím, že líbit se mi to nebude.“ Luca, který knihy o Zaklínači nečetl ani náhodou a na seriál se díval hlavně kvůli nestvůrám (dobře, ještě kvůli ženám ve středověkých kostýmech), musel uznat, že na jejích námitkách něco je. Je povrchní proto, že si toho taky nevšiml? Ale zase kdyby se začal dívat na holčičí programy typu Sexuální výchova, byla by to úplně nepatřičná kompenzace (ačkoli ve skrytu duše musel uznat, že název u něj vzbudil zvědavost). „No jo, no, já ale nevím,“ odpověděl, aniž hnul brvou. „Četl jsem knížky k Sexuální výchově, ale myslím, že jim chybí hloubka. Tomu nikdo neuvěří, chápeš?“ Emma vyprskla smíchy a pokusila se do něj drcnout. Luca vybral smyk a předjel ji (díky čemuž si taky mohl bez povšimnutí utřít nudli u nosu), ale v duchu jen zářil.

Jenny Colganová: Upleteno s láskou

Srdceryvný příběh o pletení, romantice a ženských poutech od královny feel-good literatury. Gertie MacIntyreová měla vždycky hlavu v oblacích a neustále snila o tom, jaké by to bylo, kdyby sebrala odvahu a vyrazila z malého městečka na severu Skotska. Jádrem komunity, kde všichni vědí o všech všechno, je klub pletařek, silných, samostatných a taky zvědavých žen, které tvrdě pracují, pletou a navzájem se podporují. Ve středu klubu stojí Gertiina matka a babička, jež spolu žijí obklopeny vlnou v malé chaloupce u pobřeží. Jenže přichází kolotoč změn – nová práce v místních aerolinkách se spolužačkou Morag, noví přátelé, snad i nová láska. Před Gertie se otevírá úplně nový svět. Dokáže v něm naplnit své sny?

„Všechno je, jak má být,“ řekla Jean Mooneyová, zatímco Gertie s hlavou stále ještě plnou horalů z dávných dob prošla nízkými vstupními dveřmi, šla nahoru do pokoje, aby se převlékla ze své pracovní uniformy, a narazila na třicet dva balíčků melírovaného mohéru různých barev. „Mami!“ zavyla Gertie zuřivě. „To si mám na té vlně ustlat?“ Chalupa měla přední pokoj s velkým krbem – místnost velká nebyla, a podlaha se navíc svažovala, ale krb byl lemovaný velkými trámy, které kdysi někdo přinesl z loděnice. Před pár lety uvažovaly, že by nechaly do domu zavést plyn, ale úsilí se někam vytratilo, a Gertie byla ráda. Pohled do tančících plamenů stál za to. „To zní skvěle!“ houkla zpět Jean. „Ty tu vlnu normálně syslíš.“ Jean si odfrkla. „Jen jsem opatrná. Vlna je čím dál dražší.“