Vzhůru pro knihy! Velký knižní čtvrtek - podzim 2025 je tady!

KOMPLETNÍ NABÍDKA TADY

Ukázka z knihy Hamás:

Izrael řekl, že cílem jeho operace v Gaze je zničit tunely, raketovou a vojenskou infrastrukturu Hamásu. Konkrétně, zabít vůdce Hamásu, kteří naplánovali útok 7. října: vůdce vojenského křídla Muhammada ad-Dífa a šéfa Hamásu v Gaze Jahjá Sinwára. Deset měsíců před přeshraničním útokem Sinwár otevřeně zveřejnil náznaky toho, co mělo přijít. Ale zahalil je do toho druhu válečnické rétoriky, kterou vůdci Hamásu pronášeli od pultíků na shromážděních po desítky let, aby bylo zajištěno, že se jedná o varování, jež bude plně oceněno až dodatečně. „Přijdeme k vám z vůle Boží v burácejících vodách. Přijdeme k vám s nekonečnými raketami, přijdeme k vám s bezmeznou záplavou vojáků, přijdeme k vám s miliony našich lidí jako opakovaný příliv,“ prohlásil na shromáždění v Gaze v prosinci 2022. 

Obzvláště ke vzteku pro Izrael bylo, že Sinwár, nesmiřitelný zastánce tvrdé linie Hamásu, strávil téměř čtvrt století v izraelských věznicích, dokud nebyl propuštěn na svobodu při výměně vězňů roku 2011. Den po svém propuštění řekl jednomu z autorů, že se „naučil mnoho“ o Izraelcích během svého pobytu v jejich vazbě, když se naučil hebrejsky a studoval historii. „Proměnili jsme vězení ve svatyně bohoslužby a v akademie pro studium,“ řekl se svou obvyklou sebejistotou a sebevědomím. „Můžete říci, že jsem odborníkem na dějiny židovského národa, více než mnozí z nich.“

Zatímco Izrael činil odpovědným celý Hamás, Sinwár byl vyčleněn pro speciální očerňování. „Tento odporný útok byl zosnován Jahjá Sinwárem, vůdcem Hamásu v Pásmu Gazy. A tudíž on a celý systém pod ním jsou mrtví muži. Zaměříme se na ně, zlomíme je a rozbijeme jejich systém,“ řekl náčelník generálního štábu generálporučík Herci Halevi při proslovu k národu několik dnů po útoku. „Gaza nebude vypadat stejně. Dosáhneme situace, kdy ti, kdo vedli Gazu, budou velice trpět, a zničíme ji. A každý, kdo tam zůstane, pochopí, že takovou věc nelze Státu Izrael udělat.“

Smysl jeho slov byl jasný. Pro Izrael 7. říjen znamenal, že není možný návrat k tomu, jak byly věci předtím. Proč? Také Hamás se snažil otřást statem quo, ačkoli z velmi odlišných důvodů. Stejně jako se izraelské poselství snažilo projektovat sílu s biblickými ozvěnami, tak i název Hamásu pro jeho přeshraniční útok – „operace Potopa al-Aksá“ – bylo prohlášení muslimskému světu, že se staví do role hlavního obránce muslimských posvátných míst v Jeruzalémě. Mešita al-Aksá v jeruzalémském Starém městě, obehnaném hradbami, je třetí nejposvátnější místo islámu po Mekce a Medině. Na rozdíl od nich ale už není pod muslimskou kontrolou od té doby, co Izrael dobyl Východní Jeruzalém spolu se zbytkem Západního břehu v šestidenní válce v roce 1967. Tato ztráta je dosud intenzivně pociťována muslimy na celém světě a právě toho se Hamás snažil využít.

Vůdce Hamásu Isma’íl Haníje pronesl 7. října dlouhý televizní projev plný náboženské a nacionalistické rétoriky, v němž veřejně zdůvodnil, proč Hamás zaútočil. V projevu takové délky a složitosti, že svědčil o předběžné přípravě, velebil Sinwára a ad-Dífa jakožto architekty útoku a strhal Netanjahuovu vládu, když ji obviňoval, že nechala „izraelské osadníky a uzurpátory volně rozsévat zkázu v posvátné mešitě al-Aksá“ a že zintenzivnila „kolonizaci“ Západního břehu tím, že tam rozšiřuje židovské osady. Haníje, sám uprchlík, také řekl, že Hamás trestá Izrael za jeho „nespravedlivou“ blokádu Pásma Gazy. „Kolikrát jsme je varovali před existencí palestinského národa, který po pětasedmdesát let žije v diaspoře ve stanech a uprchlických táborech? Neuznáváte náš národ a neuznáváte naše práva.“ A dal jasně najevo, že jedním z cílů Hamásu je poukázat na slabiny Izraele a demonstrovat – vlastním příznivcům i Izraelcům – ochotu a schopnost Hamásu zastrašit je. „Bůh k nim přišel, odkud neočekávali, a uvrhl hrůzu do jejich srdcí,“ řekl s odkazem na verš z Koránu.

Příznačné však bylo, že první, koho si Haníje vybral ke kritice, byly arabské režimy, které v roce 2020 podepsaly „normalizační“ dohody s Izraelem. Tyto dohody, zprostředkované Spojenými státy, vnímali Palestinci se znepokojením, protože se obávali, že státy Arabského zálivu jako Spojené arabské emiráty a Bahrajn budou mít větší zájem na ekonomických a diplomatických výhodách z obchodování s Izraelem než na palestinské věci. Ještě více znepokojivé byly pro Hamás zprávy, že Saúdská Arábie vedla rozhovory s administrativou Joea Bidena, aby následovala jejich příkladu, krok, který by dále přeskupil Blízký východ a svedl Izrael, režimy sunnitských Arabů a Washington do osy společných zájmů proti šíitskému Íránu, sponzoru Hamásu.

Haníje ostře postavil do kontrastu „defétisty“ normalizačních režimů a militanty Hamásu bojující na místě: „Tento subjekt, který není schopen chránit sama sebe před našimi bojovníky, není schopen poskytnout vám bezpečnost a ochranu,“ řekl divákům. „Žádné normalizační a uznávací procesy, žádné dohody, jež byly podepsány, nemohou nikdy ukončit tento boj.“ Izraelští představitelé zdůvodnění Hamásu odmítali, když obviňovali jeho vedení, že je motivováno nenávistí a strhává s sebou svůj národ. Při obhajobě Izraele před narůstající mezinárodní kritikou rozsahu jeho útoku na Gazu Netanjahuův hlavní poradce Mark Regev o Hamásu řekl: Říkal „ne“ jakémukoli mírovému procesu s Izraelem, „ne“ jednáním, extrémistický, militantní, neprosto nepružný přístup, který říká, že má země musí být zničena a že každý Izraelec je legitimním cílem pro vraždu. Ale nejen to, co udělali pro lidi v Gaze? Jsou u moci už šestnáct let, řídí Pásmo Gazy, přinesli bolest. Přinesli utrpení, přinesli v Gaze zbídačení lidem. Až tohle skončí a porazíme Hamás, a my ho porazíme, bude to samozřejmě lepší pro lidi v jižním Izraeli, kteří nebudou muset žít vedle této teroristické enklávy, vedle Hamásu a jeho násilí a jeho brutality. Ale v posledku to bude také lepší pro lidi v Gaze, kteří si zaslouží něco lepšího než tento strašný teroristický režim.

Avšak jak se válka vlekla, mnozí si kladli otázku, zda ponížené politické vedení Izraele nespadlo do pasti Hamásu, když bylo zataženo do prodlužované války na domácí půdě Hamásu v Gaze, kde je očekávala rozsáhlá síť tunelů, která militantům umožňovala vynořit se z tunelů a suti, zaútočit na izraelské tanky a vojáky a pak zase zmizet. „Tato situace nemá vojenské řešení,“ předpovídal Bilál Júnis Sa’b z londýnského politického institutu Chatham House. „Problémem je den poté. Řekněme, že masivně degradujete Hamás. Co se bude dít den poté? Izrael nehodlá vlastnit Gazu; nehodlají okupovat Gazu. Není to Třetí říše, není to Japonské císařství. Nehodláme proměnit Gazu v demokracii. A tak je velice velkou možností Hamás 2.0, pokud bude Írán dodávat zbraně Palestincům, kteří budou ochotni vzít zbraně a jít bojovat s Izraelci.“ "Hamás je idea. Nemůžete vybombardovat ideu z existence,“ řekl Ajman as-Safadí, jordánský místopředseda vlády. „Nejste-li spokojeni s tím, co dělá Hamás, přesvědčte Palestince, že mají budoucnost a že mezi nimi a onou budoucností stojí Hamás. Tento argument nebyl dosud předložen. Realita to neukazuje. Palestinci byli ponecháni na Západním břehu a v Gaze, aniž mají co ztratit. Nepoučíme se?“

................

překlad Daniel Korte