Přední neurovědec zpochybňuje existenci svobodné vůle

/ nakl. Dokořán, Argo
„K závěru, že svobodná vůle neexistuje, jsem dospěl už hodně, hodně dávno. A i já se domnívám, že brát ho vážně zní naprosto šíleně,“ píše ve své nové knize Sapolsky, profesor ze Stanfordovy univerzity a autor světově oblíbeného bestselleru Chování.
„K závěru, že svobodná vůle neexistuje, jsem dospěl už hodně, hodně dávno. A i já se domnívám, že brát ho vážně zní naprosto šíleně,“ píše ve své nové knize Sapolsky, profesor ze Stanfordovy univerzity a autor světově oblíbeného bestselleru Chování.

Sapolsky spojuje všechny poznatky své bohaté vědecké kariéry v oblasti neurovědy, endokrinologie, behaviorální ekonomie, genetiky, kriminologie, ekologie nebo evoluční biologie a dochází k jasnému verdiktu: jakýkoliv náš čin je výsledkem nespočtu faktorů, jež jsme nemohli nijak ovlivnit. Od genů, které jsme zdědili po rodičích, kultury, do níž jsme se narodili, zkušeností, které nás v dětství formovaly, či hormonálních hladin v uplynulých dnech a hodinách, po veškeré smyslové podněty, které k nám nepřetržitě přicházejí z okolí.

To, zda člověk skončí ve vězení, nebo s Nobelovou cenou za fyziku, tak nezáleží na síle jeho vůle. Vše je souhrou okolností, které z naší pozice nelze ovlivnit – a to i přesto, že se domníváme, že to možné je. „Neexistuje jediná mezírka, kam by se dala vtěsnat svobodná vůle,“ tvrdí Sapolsky.

Co ale takové zjištění může znamenat pro naši společnost, zejména pro systém trestní justice, který je založený na předpokladu osobní odpovědnosti? Tím se Sapolsky zabývá v druhé polovině knihy, kde na příkladech historického přístupu k epilepsii či schizofrenii ukazuje, že se společnost dokáže zbavit hluboko zakořeněných předsudků ohledně viny a trestu – ačkoliv jen velmi pomalu.

„Lidé budou jednou žasnout, co jsme ještě nevěděli. […] Budou nás vnímat jako stejné nevzdělance, za jaké pokládáme kolozubé venkovany, podle nichž záchvaty epilepsie způsobuje ďábel. Je to takřka nevyhnutelné. Nemusí však být nevyhnutelné, aby nás k tomu považovali za bezcitné,“ shrnuje Sapolsky svůj apel, na to, aby společnost zbytečně netrestala jedince za chování, nad kterým reálně nemají kontrolu.

Robert M. Sapolsky (* 1957) získal titul na Harvardově univerzitě v roce 1978 a následně se jakožto primatolog vydal do Keni studovat sociální chování paviánů. Po návratu nastoupil na Rockefellerovu univerzitu, kde získal doktorát z neuroendokrinologie. V současné době je profesorem biologie a neurologie na Stanfordově univerzitě. Je držitelem mnoha ocenění, například prestižní Ceny Nadace Johna D. a Catherine T. MacArthurových (1987) či Ceny Carla Sagana za popularizaci vědy (2008). Je autorem několika knih, například Why Zebras Don't Get Ulcers (Proč zebry nemají vřed, 1994), The Trouble with Testosterone (Potíže s testosteronem, 1997) či A Primate's Memoir (Paměti primáta, 2002).

Další články

Když Evžen Boček v roce 2012 publikoval Poslední aristokratku, netušil, že se z nenápadné humoristické knihy stane fenomén. Ale stalo se. O třináct let později a šest dalších knih na to vychází Aristokratka na smrtelné pohovce. A protože je tahle Aristokratka podle Bočka už definitivně poslední, stojí za to si ji připomenout.
Aktuality

Série Aristokratka Evžena Bočka končí na smrtelné pohovce

Když Evžen Boček v roce 2012 publikoval Poslední aristokratku, netušil, že se z nenápadné humoristické knihy stane fenomén. Ale stalo se. O třináct let později a šest dalších knih na to vychází Aristokratka na smrtelné pohovce. A protože je tahle Aristokratka podle Bočka už definitivně poslední, stojí za to si ji připomenout.
 | Oko
„Medúzy pro mě ztělesňují především nedorozumění. Vnímáme je jako stvoření, která ubližují. A přitom i my jim věčně ubližujeme tím, že narušujeme jejich bezpečí a domov,“ říká spisovatel Jakub Stanjura. Před dvěma lety vydal úspěšný debut Srpny a teď mu vyšel nový román, který pojmenoval právě po zmíněných žahavcích i postavě z řecké mytologie.
Aktuality

LIT: Chronická bolest, ženské přátelství a rivalita

„Medúzy pro mě ztělesňují především nedorozumění. Vnímáme je jako stvoření, která ubližují. A přitom i my jim věčně ubližujeme tím, že narušujeme jejich bezpečí a domov,“ říká spisovatel Jakub Stanjura. Před dvěma lety vydal úspěšný debut Srpny a teď mu vyšel nový román, který pojmenoval právě po zmíněných žahavcích i postavě z řecké mytologie.
 | Český rozhlas
Antologie Dinosauři v ulicích přináší 92 básní výrazných tvůrců hned tří generací americké poezie. Časová osa vydání zahrnutých textů sahá od osmdesátých let do současnosti: přibližně 20 % básní vyšlo ve Spojených státech v osmdesátých či devadesátých letech, asi 60 % pochází z prvních dvou desetiletí 21. století a zbylá pětina antologie se skládá z básní, jejichž anglické originály byly knižně či časopisecky publikovány v posledních pěti letech, včetně několika textů z let 2024 a 2025.
Aktuality

Po desetiletích opět antologie současné americké poezie

Antologie Dinosauři v ulicích přináší 92 básní výrazných tvůrců hned tří generací americké poezie. Časová osa vydání zahrnutých textů sahá od osmdesátých let do současnosti: přibližně 20 % básní vyšlo ve Spojených státech v osmdesátých či devadesátých letech, asi 60 % pochází z prvních dvou desetiletí 21. století a zbylá pětina antologie se skládá z básní, jejichž anglické originály byly knižně či časopisecky publikovány v posledních pěti letech, včetně několika textů z let 2024 a 2025.