Vychází další humorný román Barbory Majchrákové – Cesta na Sardinii. Tři ženy, jeden ostrov a tajemství, které přežilo půl století

/ Oko

Barbora Majchráková napsala román o třech ženách, které jedou na dovolenou – a o rodinném tajemství, které čekalo půl století, než ho někdo konečně otevře. Cesta na Sardinii vychází 19. března 2026 jako součást jarního Velkého knižního čtvrtku, autorka se toho dne setká se čtenáři v Knihovně Václava Havla v Praze.
Barbora Majchráková napsala román o třech ženách, které jedou na dovolenou – a o rodinném tajemství, které čekalo půl století, než ho někdo konečně otevře. Cesta na Sardinii vychází 19. března 2026 jako součást jarního Velkého knižního čtvrtku, autorka se toho dne setká se čtenáři v Knihovně Václava Havla v Praze.

Klimatizace, špatná káva a jedno rodinné tajemství 

Babička, maminka a vnučka jedou k moři. Každá s jinými očekáváními – maminka chce odpočinout, vnučka se těší, až to celé skončí, a babička ví přesně, proč jako cíl vybrala právě Sardinii. Svému otci totiž kdysi slíbila, že najde jeho ztracenou sestru Helenu, o níž se v rodině přes padesát let nemluvilo.

Co začíná jako rodinná komedie – s hádkami o klimatizaci, špatnou kávou a generačními nedorozuměními – se postupně mění v pátrání po ženě, která zmizela z rodinné paměti. Majchráková přitom pracuje se čtyřmi hlasy: babičky, maminky, vnučky a samotné Heleny, která chce konečně říct, co se kdysi stalo.

“Psaní byl můj svět, kam jsem si chodila zlepšit náladu” 

Barbora Majchráková se narodila v roce 1985, vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a dnes pracuje jako manažerka kvality v jižních Čechách. Psát začala dlouho předtím, než se odhodlala poslat rukopis do nakladatelství – a to odhodlání ji stálo nemalé nervy.

 

„Měla jsem strach, jaké budou reakce. Psaní bylo hodně takový můj svět, kam jsem si chodila zlepšit náladu po náročném dni,"

přiznala v rozhovoru pro nakladatelství Argo.

 

Prvotina Zámeček (2022) o opravách polorozpadlého zámku a o tom, jak se nevzdat, se setkala s nečekaně silným čtenářským ohlasem. Následoval Pod Kaštanem, letní komedie o nových začátcích. Cesta na Sardinii je jejím čtvrtým románem – a prvním, do nějž vědomě zapracovala historickou linku.

Lapač trapasů

Majchráková o sobě říká, že je pozorovatelka. Baví ji sledovat, jak se různí lidé v totožné situaci zachovají různě a proč. „Jsem často takovým pozorovatelem světa kolem sebe," říká v rozhovoru pro nakladatelství Argo, takový lapač trapasů. Ale právě tyto trapasy jsou pak skvělou inspirací do knížek."

Humor v jejích knihách přišel přirozeně. „Protože se mi do všech příběhů, které jsem psala, stejně vždycky nějak vkradly humorné prvky... došlo mi, že bez humoru a nadhledu to mé psaní asi nepůjde," přiznává v témže rozhovoru. Vymýšlení humorné linky ji podle vlastních slov neuvěřitelně baví a čtenáři jejích předchozích knih to potvrzují: Pod Kaštanem si získal loajální čtenáře právě díky situační komice a uvěřitelným postavám, v nichž se každý alespoň trochu pozná.

Road trip do Itálie i do minulosti 

Cesta na Sardinii je svou strukturou road trip román – tři ženy jedou autem přes sever Itálie, přes Veronu, kolem Šikmé věže, pak trajektem na Sardinii, kde poznávají místní kuchyni a krajinu. „A ta historická linka se odehrává spíše v Čechách a vlastně končí až v té Itálii na té Sardinii," popisuje autorka.

Tato dvojí časová rovina – současná cesta a minulost Heleny – dává románu jiný rytmus, než by měla čistá komedie. Majchráková sama říká: „Je to humorný román, ale já jsem vždycky chtěla napsat něco trošku z historie. Takže je tam i možná trochu vážnější historická linka. Je to tak propojené dohromady – ta historie s tou současností."

Čtení na léto, které dodá odvahu jít si za svým

Nakladatelství Argo označuje knihu jako „humorný román, který pohladí po duši a dodá odvahu jít si za svým."  Pokud hledáte knihu na léto, na pláž, do vlaku, na chatu, tady ji máte. Ale pokud zároveň hledáte příběh o rodinném mlčení, o setkáních, která přijdou pozdě, a o tom, jak tři ženy různých věků dokáží navzájem změnit perspektivu, pak jste rovněž na správné adrese.

Další články

Když někdo píše knihy a zároveň je velmi zvídavý, je to ideální kombinace. Aspoň pro Pavlu Horákovou to platí určitě, jak sama přiznala v dokumentárním cyklu České televize Spisovatelky: „Já především píšu tak, jak bych si přála, aby knížky, které budu číst, vypadaly. Takže píšu pro čtenáře, kteří jsou jako já. A já jsem extrémně zvídavá a strašně mě baví se dozvídat nové věci. Takže mám tendenci přehlcovat, přecpávat knížky poznatky, informacemi, postřehy, hypotézami, teoriemi."
Aktuality

Psaní a zvídavost Pavly Horákové

Když někdo píše knihy a zároveň je velmi zvídavý, je to ideální kombinace. Aspoň pro Pavlu Horákovou to platí určitě, jak sama přiznala v dokumentárním cyklu České televize Spisovatelky: „Já především píšu tak, jak bych si přála, aby knížky, které budu číst, vypadaly. Takže píšu pro čtenáře, kteří jsou jako já. A já jsem extrémně zvídavá a strašně mě baví se dozvídat nové věci. Takže mám tendenci přehlcovat, přecpávat knížky poznatky, informacemi, postřehy, hypotézami, teoriemi."
 | Milan Valden
Knihy na něho čekají na různých místech. Některé potřebuje mít na dosah právě teď, k jiným se vrací stále znovu. Zároveň ale svým výběrem sleduje dramaturgickou linku od velkých struktur k detailu čili od příběhu lidstva ke konkrétnímu člověku (Joseph Cambell, Oliver Sacks, Virginie Despentes, Jan Novák, Paul Lynch).
Aktuality

Knižní pól: ze své knihovny vybírá divadelní režisér Jiří Havelka

Knihy na něho čekají na různých místech. Některé potřebuje mít na dosah právě teď, k jiným se vrací stále znovu. Zároveň ale svým výběrem sleduje dramaturgickou linku od velkých struktur k detailu čili od příběhu lidstva ke konkrétnímu člověku (Joseph Cambell, Oliver Sacks, Virginie Despentes, Jan Novák, Paul Lynch).
 | Český rozhlas
Redak­tor poezie Mar­tin Stöhr komen­tu­je čty­ři výraz­né bás­nic­ké svaz­ky, kte­ré jsme v Hos­tu při­pra­vi­li na konec loň­ské­ho roku a začá­tek letoš­ní­ho. Odkrý­vá záku­li­sí jejich pří­pra­vy, ale i svůj osob­ní pohled na auto­ry a kniž­ní pro­jek­ty, kte­ré v mno­hém vybo­ču­jí z běž­né produkce. Osobním pohledem se podívá i sám na sebe.
Aktuality

Čtyři básnické sbírky z Hostu pohledem Martina Stöhra

Redak­tor poezie Mar­tin Stöhr komen­tu­je čty­ři výraz­né bás­nic­ké svaz­ky, kte­ré jsme v Hos­tu při­pra­vi­li na konec loň­ské­ho roku a začá­tek letoš­ní­ho. Odkrý­vá záku­li­sí jejich pří­pra­vy, ale i svůj osob­ní pohled na auto­ry a kniž­ní pro­jek­ty, kte­ré v mno­hém vybo­ču­jí z běž­né produkce. Osobním pohledem se podívá i sám na sebe.