Běsná zem Petra Opršala: česká postapo kniha o světě, kde stát nahradily korporace

Jsou chvíle, kdy se spekulativní fikce přestane zdát spekulativní. Jako bychom četli o lehce přehnanější verzi toho, co se děje teď. Přesně v takovém okamžiku se zrodila česká postapokalyptická próza Běsná zem od Petra Opršala. Neptá se, co když přijdou stroje nebo co když nás ovládne AI. Pokládá si otázku: Co když přestane fungovat stát?

Žije v Lucemburku, píše o Ostravě: kdo je Petr Opršal

Petr Opršal vystudoval historii, archivnictví a právo a dnes pracuje jako právní překladatel u evropských institucí v Lucemburku. K psaní ho přivedla kombinace žánrové záliby a touhy literárně uchopit konkrétní historické téma. Jeho debut Cestou z věže (2018) vychází z vlastní zkušenosti s odchodem z komunity Svědků Jehovových. V krimi Dokud nás krev nerozdělí (2023) pak sleduje vyšetřování válečných zločinů na Balkáně – prostředí, kde se instituce rozpadaly rychle a viditelně, a kde jejich absence zanechala stopy, které přetrvávají dodnes. Běsná zem je logickým pokračováním: stejná témata, jen přesunutá z balkánské minulosti do spekulativní budoucnosti Česka.

Česká krajina zbavená státu

Běsná zem sleduje příběh z blízké budoucnosti, v níž stát a jeho instituce zanikly po globálním konfliktu. Poslední města a komunity přežívají na vlastní pěst a roli, kterou kdysi plnil stát, postupně přebírají korporace. Hrdina románu Viks dostane zadání: vést misi ze středních Čech na východ, až do Ostravy. Nejde o vojenskou výpravu. Jeho zbraní jsou smlouvy. Viks má přesvědčovat přeživší komunity, aby přijaly ochranu jeho korporace a výměnou za zboží, bezpečí a zdání řádu se podřídily jejím pravidlům. Cesta přes rozpadlou krajinu ale není jen obchodní mise. Viks musí čelit místním mocenským strukturám, intrikám zdivočelého světa i agentům konkurenčních korporací z Polska a Rakouska.

Korporace jako nástupce státu

Motiv korporace, která přebírá funkce státu, není v literatuře nový. Rozvinul ho například William Gibson v románu Neuromancer (1984) a později celá generace cyberpunkových autorů, kteří viděli v nadnárodních korporacích přirozeného nástupce národního státu.

Opršal tématu přidává středoevropský kontext. Trasa ze středních Čech do Ostravy je symbolicky nabitá: osa centrum–periferie, Praha–průmysl, bohatý západ–chudý východ. Ostrava, město, které prošlo deindustrializací, demografickým úbytkem a environmentálními problémy, působí v románu jako metafora i reálné místo zároveň. Korporace nabízejí ochranu, požadují loajalitu a uzavírají smlouvy, které znějí jako partnerství, ale v praxi jsou asymetrické. Viks, vzdělaný, inteligentní a morálně ne zcela nevinný, je uvědomělým nástrojem tohoto systému. Ví, že smlouvy nejsou rovnocenné, ale přesto je uzavírá.

„Je tam až děsivě moc realistických scénářů, které by potenciálně mohly nastat," shrnuje redaktorka knihy Karolína Formánková.

Když důvěra ve stát slábne

Žijeme v době, kdy důvěra v instituce klesá. Kdy státy ukázaly svou nepřipravenost během pandemií. Kdy korporace expandují do oblastí, které dříve patřily výhradně státu. Spekulativní fikce je v takové době poctivým literárním žánrem, protože bere současné tendence vážně a dotahuje je do důsledků. Neptá se, co je pravděpodobné. Ptá se, co je možné – a jestli jsme s tím smíření. Běsná zem nabízí znepokojivou odpověď.